Vítejte u 21. dílu našeho podcastu! Dnes se zabýváme velmi aktuálním a fascinujícím tématem autorského práva a umělou inteligencí ve škole. Jak ovlivňuje umělá inteligence vytváření a používání obsahu ve vzdělávacím prostředí? A jak se to střetává s existujícími autorskými zákony? V dnešním dílu vám představíme některé z komplikací, ale také možných řešení, která by mohla vést k lepšímu porozumění a spravedlivějšímu využití technologií ve školách. Takže se pohodlně usaďte, protože jde o důležité téma. Pusťme se do toho! 

Naše podcasty najdete také na YouTube: Podcasty NPI ČR 

--- 

Kde narazí učitelé na autorské právo a jak je to s díly generovanými umělou inteligencí? 

Autorský zákon prošel nedávno novelizací, která se nás v novém školním roce týká. Školy navíc řeší nástup umělé inteligence, která s těmito právy souvisí.

 

Proč se tím máme zabývat? 

 

Co je to vlastně dílo?
Autorský zákon definuje dílo následovně:

(1) Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné, vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické. 

  

(2) Za dílo se považuje též počítačový program, fotografie a výtvor vyjádřený postupem podobným fotografii, které jsou původní v tom smyslu, že jsou autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součástí jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového programu a databáze k ochraně se neuplatňují. 

Aktuální znění autorského zákona najdete na https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121  

Pořád platí, že autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila. A tady nás nejspíš čekají zajímavé časy v souvislosti s generativní umělou inteligencí. 

 

Ve školství i mimo něj vzniká hodně problémů z neznalosti a zaměňování osobnostních a majetkových práv. Typickým příkladem jsou spory o zaměstnanecká díla, na což se zaměřujeme i v podcastu. Autorský zákon definuje zaměstnanecké dílo následovně:

 

Výňatky ze zaměstnaneckého díla   

(1) Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu. Takové dílo je zaměstnaneckým dílem. Zaměstnavatel může právo výkonu podle věty první postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje v případě převodu obchodního závodu. Má se za to, že takové svolení je neodvolatelné a vztahuje se i ke všem případným dalším postoupením. Třetí osoba, které bylo právo výkonu postoupeno, se pak pro účely tohoto zákona považuje za zaměstnavatele. 

(4) Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem, ledaže je sjednáno jinak. 

(5) Není-li sjednáno jinak, má se za to, že autor udělil zaměstnavateli svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případ, že jeho právní vztah k zaměstnavateli skončí dříve, než dílo dokončí, jakož i pro případ, že budou existovat důvodné obavy, že zaměstnanec dílo nedokončí řádně nebo včas v souladu s potřebami zaměstnavatele. 

(7) Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahuje. 

 
I když je výše uvedený text celkem jasný, někdy bývá těžké stanovit hranici mezi tím, co například učitel vytvořil v rámci své pracovní náplně a co ve volném čase. Vždy je proto vhodné si tyto věci ujasnit dopředu, abychom se vyhnuli případným problémům a nepříjemnostem. Typickým příkladem je třeba vytvoření loga zaměstnancem, jak to stručně rozebíráme my, nebo podrobněji právníci ve srozumitelném videu Autorství s Janou Sedlákovou.

 

JAKÉ ZMĚNY SE NEJVÍCE TÝKAJÍ ŠKOLSTVÍ?

Licence pro digitální výuku 

Paragraf 31a jednoduše řečeno přidává školám možnost používat díla při vyučování pro ilustrační účely, i když probíhá vyučování třeba pomocí elektronické konference. I nadále platí, že by se to nemělo týkat děl, která jsou primárně určena pro vzdělávací účely a notových záznamů či hudebních a hudebně-dramatických děl. 

Instituce kulturního dědictví (například muzeum nebo archiv) mohou nově zpřístupnit veřejnosti nebo rozmnožit dílo na trhu nedostupné, které má příslušná instituce ve sbírce. Takové zpřístupnění neporušuje podle novely autorská práva. Autor díla bude moci s takovým sdělením či rozmnožením vyslovit nesouhlas (a to i dopředu).

Novela Autorského zákona obsahuje v paragrafu 39c nové licence k rozmnožování díla pro automatizovanou analýzu, které vyjasňují hranice a právní jistoty pro autory i subjekty, které provádějí vytěžování dat. Tato část je důležitá i pro vědecké instituce a instituce kulturního dědictví, které provádějí vědecký výzkum.

Více na https://www.peytonlegal.cz/novela-autorskeho-zakona/ 

 

A co umělá inteligence? 

Už jsme zmiňovali licenci k automatizovaným analýzám textů nebo dat – data mining. Ta se nás ve škole většinou moc netýká, využívají ji spíše výzkumníci a vývojáři.

Ve škole se nás ale nejvíc týká autorství a citování v souvislosti s úkoly a pracemi žáků. Kdo je autorem a jaká je hranice plagiátu? To je jedna z otázek, na kterou budeme společně ještě nějaký čas hledat odpověď nejen ve školním prostředí. Podrobně a srozumitelně to vysvětluje třeba článek Autorské právo k dílu vytvořenému za použití umělé inteligence, který doporučujeme přečíst. V každém případě by žáci měli umělou inteligenci citovat, třeba podle doporučení univerzitní knihovny TUL. Další rady a doporučení najdete přímo v materiálech NPI, které si můžete stáhnout a upravit podle svých potřeb.

Měli bychom mít na paměti, že i když obsah generovaný umělou inteligencí považujeme za dílo autora, je možné, že ve vygenerovaném textu umělá inteligence použije parafráze a citace z jiných děl. Napadlo nás, že bychom se na způsob citování mohli zeptat rovnou umělé inteligence. Níže jsou tedy doporučení, která nám poskytl přímo ChatGPT.

Citace textu generovaného ChatGPT se může mírně lišit v závislosti na konkrétním stylu citací, který používáte (například APA, MLA, Chicago a tak dále). Nicméně, tady je obecný postup, jak citovat text od ChatGPT:

Příklad citace v APA stylu:
OpenAI. (2023, 28. září). [Název konverzace nebo téma]. ChatGPT verze 4. [URL nebo název platformy].

Nebo alternativně, pokud chcete zdůraznit, že text byl generován strojem:
Strojově generovaný text. (2023, 28. září). [Název konverzace nebo téma]. ChatGPT verze 4. [URL nebo název platformy].

Ujistěte se, že váš způsob citace je v souladu s požadavky vašeho editora nebo instituce. My s tímto doporučením souhlasíme a doporučujeme se jím inspirovat.

---
 
Použitá hudba
Skladba Puppy Love (Sting) interpreta Twin Musicom podléhá licenci Creative Commons 4.0 BY (uveďte zdroj).
School Yard interpreta Crowander podléhá licenci Creative Commons BY-NC 4.0 (uveďte zdroj, neužívejte komerčně).