{"type":"rich","version":"1.0","provider_name":"Transistor","provider_url":"https://transistor.fm","author_name":"Dějiny bez konce","title":"Sociální politika od novověku po současnost. Od represe a disciplinace chudých k deradikalizaci dělnické třídy","html":"<iframe width=\"100%\" height=\"180\" frameborder=\"no\" scrolling=\"no\" seamless src=\"https://share.transistor.fm/e/18e8a77e\"></iframe>","width":"100%","height":180,"duration":7213,"description":"V rámci série textů a rozhovorů Záchranná síť před barbarstvím: anatomie sociálního státu jsme se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce podívali na vývoj sociální péče a politiky od novověku po současnost. Stále hlasitější volání po systematičtějším řešení situace nejchudších vrstev společnosti šlo ruku v ruce s vývojem kapitalismu, který vytvářel nejen větší míru bohatství jedinců, ale také větší míru chudoby a pauperizace společnosti. V novověku se se postupně ujala politika větší represe a disciplinace chudých. Třeba také v rámci donucovacích pracoven, které se objevovaly od 16. století v Británie, Holandsku a postupně ve většině evropských zemí. Systematičtější řešení sociální politiky bylo ale potřeba řešit v 19. století po nástupu průmyslové revoluce, který definitivně zrodil kapitalistickou společnost. Extrémní bohatství existovalo vedle extrémní chudoby, která pohltila nově také masu pracujících – proletariát. Neúnosné pracovní a životní podmínky dělnické třídy vedly k pomalému ustanovování řady sociálních reforem, které odstraňovaly ty nejkřiklavější formy bezpráví, zároveň ale pro dělnickou třídu neřešily nic podstatného. Bismarckova idea sociálního státu měla za cíl především deradikalizovat dělnickou třídu. Na troskách první světové války se v řadě zemích začíná rýsovat ambcioznější sociální politika. Československo patřilo k vůbec nejprogresivnějším státům na světě v oblasti sociální politiky. Velká hospodářská krize však tento vývoj zamrazila. Na oblast sociální politiky se zaměřily také fašismus a nacismus, pro které představoval sociální stát možnost, jak pacifikovat dělnickou třídu a zároveň účinně vyloučit z oblasti sociální péče nežádoucí skupiny obyvatelstva. Po konci války se pak na Západě po zkušenostech se dvěma světovými válkami a nástupem komunismu ve východním bloku ujala idea sociálního státu, který měl za cíl vytvořit svět, ve kterém má každý právo na dostupnou zdravotní péči, bydlení, slušnou životní úroveň a pracovní podmínky. Zlaté...","thumbnail_url":"https://img.transistorcdn.com/EQwZarTyxNaGq0ITAIKE7RcDMl5ZT8ZAoLd8_QDhOz8/rs:fill:0:0:1/w:400/h:400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS9hMjYx/MGQxZTBkOWJmNTg4/ZDhhNzYyMmQxZTEx/ZWMzMS5qcGc.webp","thumbnail_width":300,"thumbnail_height":300}