{"type":"rich","version":"1.0","provider_name":"Transistor","provider_url":"https://transistor.fm","author_name":"Historie.cs","title":"Vítejte v mém salonu","html":"<iframe width=\"100%\" height=\"180\" frameborder=\"no\" scrolling=\"no\" seamless src=\"https://share.transistor.fm/e/268a8088\"></iframe>","width":"100%","height":180,"duration":3105,"description":"Hra na krásno a duchaplno po pařížském vzoru. Jak se konverzovalo a tvořilo v pražských salonech? A jaké vlastnosti mívaly nejznámější saloniéry?\n\nVítejte v mém salonu!\nModerátorka: Barbora Půtová\n\nJan Neruda si v jednom svém fejetonu posteskl, že Praze chybějí pařížské salony. Ano, druhá polovina devatenáctého století a první třetina dvacátého století přinesla rozmach společenských salonů, které představovaly příležitost pro diskusní setkání a duchaplnou konverzaci a také příležitost pro setkání umělců. Postupně se i u nás salony prosadily, od šlechtických, měšťanských k uměleckým, a jejich návštěvami nepohrdali ani členové avantgardy. Ten nejznámější salon v bytě spisovatelky Anny Lauermannové vydržel dokonce několik desetiletí. Stejně tak proslulý byl ve výtvarném světě Topičův salon. České salony se však lecčíms odlišovaly od salonu pařížských, mj. se v nich mnohem více hovořilo o politice. Ačkoliv zlatá doba společenských i výtvarných salonů je dávno pryč, i dnes se s nimi můžeme potkat a zřejmě mají opět své kouzlo.\nhttps://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220014/","thumbnail_url":"https://img.transistorcdn.com/f_2861BgWiUGhTvBZ_eguPTTs_fPQapjK_U0ICOPhIA/rs:fill:0:0:1/w:400/h:400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS81NTQ5/OGM2Y2ZkODQ0N2U4/MzVjODc1ZWIxMGY4/ZGM3Yi5wbmc.webp","thumbnail_width":300,"thumbnail_height":300}