{"type":"rich","version":"1.0","provider_name":"Transistor","provider_url":"https://transistor.fm","author_name":"Zapojme všechny - podcast NPI ČR","title":"Vývojová dysfázie 1. díl: Jak se liší od opožděného vývoje řeči?","html":"<iframe width=\"100%\" height=\"180\" frameborder=\"no\" scrolling=\"no\" seamless src=\"https://share.transistor.fm/e/8998718e\"></iframe>","width":"100%","height":180,"duration":2976,"description":"Jaké jsou fáze vývoje řeči? V kolika letech by dítě mělo plynně mluvit a jaký je rozdíl mezi opožděným vývojem řeči a vývojovou dysfázií? V podcastu s logopedkou Martinou Křivkovou se dozvíte nejen odpovědi na tyto otázky, ale i celou další řadu informací o vývojové dysfázii řeči a o tom, že poruchy řeči neznamenají jen problémy  s výslovností, ale že postihují i další jazykové roviny.\n\nVývojová dysfázie\nAč to může být překvapivé, dětí s vývojovou dysfázií řeči je v populaci poměrně hodně. Péče o ně je vždy dlouhodobá záležitost. Na místě je včasná diagnostika a rychlé a správně zvolené nápravné postupy. Mezi lidmi panuje zažitý, ale bohužel dosti škodlivý mýtus, že logoped řeší pouze špatnou výslovnost. Řeč se však skládá z více rovin a s těmito rovinami se u dětí s vývojovou dysfázií pojí i specifické problémy. Obecně tyto řečové problémy dělíme do 4 skupin:\n• problémy se slovní zásobou – nedostatečná a málo bohatá slovní zásoba;\n• problémy s gramatickou stavbou vět po 4. roce věku – dysgramatismy, například chybné skloňování;\n• problémy v sociálním užití řeči;\n• čistě výslovnostní problémy.\nTyto roviny fungují v ideálním případě propojeně, pokud je však některá z nich postižena, narušuje to celkovou komunikační schopnost.\n\nVývoj řeči\nPři práci s dětmi s  vadami řeči je vždy klíčová znalost zdravého vývoje řeči. Již před 1. rokem dítě rozvíjí pasivní slovní zásobu, v průběhu 1. roku se objevuje hra s mluvidly, broukání, žvatlání. Kolem 1. roku věku děti začínají zvukově označovat osoby (členy rodiny) anebo konkrétní věci. Jedná se však o izolovaná slova. Do zhruba 1 a ½ roku věku proto převládají v komunikace dětí gesta. Zhruba kolem 2. roku začne dítě označení členů rodiny propojovat s onomatopoickými citoslovci, díky čemuž vznikají první jednoduché věty typu „mama ham“, „tata pápá“.\nPostupně dochází k přibírání sloves a dalších slovních druhů. Mezi 2. a 3. rokem věku se dítě učí používat přídavná jména a zájmena, úplně nakonec si osvojuje znalost předložek,...","thumbnail_url":"https://img.transistorcdn.com/eOCkkjAWpJzlMQ9ctuB47aUY2Nv64zSOKiAjpGQCsNs/rs:fill:0:0:1/w:400/h:400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS9iMzdh/MTIxYTAzNjAzMmRl/ZTNjMmYyNGI1OGNk/OTQ3Yi5wbmc.webp","thumbnail_width":300,"thumbnail_height":300}