{"type":"rich","version":"1.0","provider_name":"Transistor","provider_url":"https://transistor.fm","author_name":"Historie.cs","title":"Gestapo, zvláště to brněnské (28. 3. 2020)","html":"<iframe width=\"100%\" height=\"180\" frameborder=\"no\" scrolling=\"no\" seamless src=\"https://share.transistor.fm/e/9d9e984a\"></iframe>","width":"100%","height":180,"duration":3114,"description":"Kdo se mohl stát gestapákem? Co to byly volavčí sítě? A jaké bylo svědomí Stanislava Jizery, Karla Paprskáře a Viktora Ryšánka?\n\nV Brně, zejména v budově dnešní právnické fakulty, sídlila v letech 1939–1945 úřadovna gestapa, která měla dozor nad celou Moravou. Zásluhou vloni vydané knihy historika Vladimíra Černého i předchozích prací brněnských historiků máme dnes velmi podrobně zdokumentované, co všechno měli gestapáci z Brna za šest lest protektorátu na svědomí. Jak válčili s moravskými odbojáři z Obrany národa, z komunistického odboje i s vysazenými parašutisty a koncem války s partyzány, jaké nejen brutální metody používali při výsleších, jak rozsáhlou konfidentskou síť se jim podařilo vytvořit, jak se chovali k brněnským Němcům, jak úspěšně bojovali proti odboji vlastními provokacemi či vlastním radiovým vysíláním, i jak třeba koncem války se našli mezi samotnými gestapáky lidé, ochotni spolupracovat s odbojem. Nejsmutnější historii tvoří rozsáhlé popravy, ke kterým akce gestapa vedly a kterých se nevzdali ani na úplném konci války. Bohužel nepříliš veselou kapitolou je také, kolik gestapáků, nasazených na Moravě, stanulo po válce před československými soudy.\nhttps://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/319291310130005/","thumbnail_url":"https://img.transistorcdn.com/f_2861BgWiUGhTvBZ_eguPTTs_fPQapjK_U0ICOPhIA/rs:fill:0:0:1/w:400/h:400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS81NTQ5/OGM2Y2ZkODQ0N2U4/MzVjODc1ZWIxMGY4/ZGM3Yi5wbmc.webp","thumbnail_width":300,"thumbnail_height":300}