{"type":"rich","version":"1.0","provider_name":"Transistor","provider_url":"https://transistor.fm","author_name":"Procento Miloše Čermáka","title":"Povídka z fleku: Základní instinkt řidiče Uberu (82)","html":"<iframe width=\"100%\" height=\"180\" frameborder=\"no\" scrolling=\"no\" seamless src=\"https://share.transistor.fm/e/dffdfb1e\"></iframe>","width":"100%","height":180,"duration":1422,"description":"Dnes po delší době nabízím povídku. A pozor, dokonce s příběhem. A taky s medailí. Sice ne zlatou, ale i stříbrná je taky dobrá . Druhé místo na bedně, jak se říká.\n\nCelé to vysvětlím.\n\nLetos, jak známo, je přestupný rok, a 29. únor vyšel na sobotu. Někdy kolem poledne jsem si na Twitteru přečetl, že někdo z mých přátel poslal povídku do soutěže Havran. Pokud to nevíte, tak to je soutěž vyhlašovaná Českou sekcí autorů detektivní a dobrodružné literatury.\n\nZaujalo mě to, a našel jsem si podmínky soutěže na webu. Napadlo mě, že bych se taky zúčastnil. Mělo to jediný problém: uzávěrka byla na konci února. Ale co, vždyť je přece přestupný rok! Díky tomu jsem měl ještě skoro dvanáct hodin času.\n\nSedl jsem a psal v jednom kuse asi do osmi do večera. Pak jsem si dal se ženou film na Netflixu a někdy kolem desáté si šel do pracovny přečíst, co jsem napsal. Vyleštil jsem věty i slova, trochu přepsal konec.\n\nJak to dopadlo? Přesně za minutu půlnoc jsem -ještě v termínu - povídku odeslal emailem. A podepsal se pseudonymem. Vybral jsem si ten, který jsem už párkrát použil v devadesátých letech. Miloš J. Blažej. Podle mého dědy, který se jmenoval Jaromír Blažej.\n\nNo a výsledek? Minulý týden se ceny slavnostně vyhlašovaly. A povídka Miloše J. Blažeje si odnesla druhé místo. V první chvíli jsem byl trochu smutný. Kdo by nechtěl vyhrát? Ale pak jsem si řekl, že v konkurenci asi 40 přihlášených prací je to vlastně moc hezký výsledek.\n\nTakže vám tu povídku teď nabízím. A kam vás pozvu? Do centra Prahy. Za volantem staršího Subaru je muž se čtyřicítkou na krku. Vypadá lehce unaveně a zamyšleně. Jakoby byl myšlenkami jinde. Ale jede si pro zákazníka, lépe řečeno zákaznici. Být laciným reklamním textařem, napíšu, že je chladná zimní noc jako stvořená pro vraždu. Ale takovým textařem nejsem, a tak se omezím jen na to, že muž zastavuje před barem v centru Prahy.\n\nHezký poslech!","thumbnail_url":"https://img.transistorcdn.com/13bQNHC6V--3SFlK85NuNWdRtY2UIOz9xFvOFrVFWFU/rs:fill:0:0:1/w:400/h:400/q:60/mb:500000/aHR0cHM6Ly9pbWct/dXBsb2FkLXByb2R1/Y3Rpb24udHJhbnNp/c3Rvci5mbS9zaG93/LzE2MDY0LzE2MDQ4/NzIyOTAtYXJ0d29y/ay5qcGc.webp","thumbnail_width":300,"thumbnail_height":300}