Jan Střecha (00:00)
Ahoj, vítej na chvostu v podcastu pro všechny amatérský cyklisty, který se chtěj neustále zlepšovat a bejt rychlejší. Dneska jsem si povídal se skvělou fyzotrapeutkou o tom, co nejčastěji z cyklisty trápí, s čím za ní nejčastěji chodí a jak se tomu dá pomoct. Pokud vás bude epizoda bavit, budu rád za odběr na YouTubeu nebo případně sledování na Spotify nebo jiný podcastový aplikaci.

Záraven pokud byste měli jakýkoliv tip na hosta nebo nějaký dotaz obecně k amatérský cyklistice, tak mi neváhejte napsat ať už do komentářů nebo třeba na email honzazavěnáčnachvostu.cz A teď už pojďme k hostovi

Jan Střecha (00:33)
Ahoj, vítam ti u podcastu Na chvostu. Hostem dnešní epizody je magistra Michála Fialova, fyzotera podtka zaměřená na funkční a bolestivé poruchy pohybového aparátu sportovců, aktivních lidí, mládeže i seniorů. Pomáha po úrazechy operacích, věnuje se prevenci a správným ucvičení a pečuje také o ženy s obtížemi v oblasti panevního dna. Ahoj, Míšo.

Míša Fialová (00:52)
Ahoj!

Jan Střecha (00:53)
Dneska jsem si tě pozval, protože si myslím, že zima může být skvělej čas na to řešit nějaké svoje problémy, které jako cyklista jsem během sezóny zaznamenal. Ale ještě než se k tomu dostanem, tak bych si tě rád zeptal, co ty a sporty. Co je tvůj oblíbený sport?

Míša Fialová (01:07)
Já

jsem hlavně byžec, když jsem na kole, tak jsem rozhodně na chvostu a ráda to doplňu i nějakým kondyčním svečením. Takže to takový pestrý to mít, ale bych je to hlavný.

Jan Střecha (01:16)
Když se teda podíváme na cyklisty a jejich stavbu těla a to, co je pro vás, je něco, co tebe jako fizio T-bootku spes... vždycky jako dokáže přechvapit na tělech cyklistů oproti jiným lidem nebo sportovcům? Nebo třeba s čím máme typickými cyklisti problémy?

Míša Fialová (01:31)
tak tělo cyklisty, zejména silničního cyklisty je hodně typecké prostě ta stavba, že je hodně silná dolní polovina těla a naopak ten vršek spíš hubenější, aby jste nemuseli vés takovou váhu tak to není ani tak překvapivé, takhle to prostě je takhle je to výhodný pro ten sport ale co mě hodně překvapuje k luci, co jezdí etapáky nebo co jezdí hodně nároční závody jak strašně rychle to tělo regeneruje já když si sáhnu na ten sval na ty stehna kde bych čekala, že ten člověk ani nevydrží ten dotek po závodě tak oni vlastně

ten ziv v tom svalu, prostě ta regenerace, ta mě úplně překvapuje.

Jan Střecha (02:07)
Jsem jen Jsou jste jako cyklisti nějaký chronický problémy, kterým ty musíš jako fiziotrapeutka pracovat? Že když k době přijde amatérskej cyklista, co najde pár hodin ty děti na kole, tak víš, že se máš podívat na tohle nebo tamhle to?

Míša Fialová (02:21)
Když

to vezmeme od zhorá, tak by to byla krční páteř, protože koukáte dopředu a nejde tam srovna ten krk jinak, než že se trochu musíte zalomit. Druhá by byl hrudník. Odšitě tam chybí často mobilita. A potom u bajkerů třeba zápěstí. U silnějších cyklistů tolik ne. A potom hodně přední strana kolem a nejčastějc asi bedra. Tyhle kombinace jsou nejčastější.

Jan Střecha (02:47)
Jo. Když se teda podívám ještě na to, jaký má cyklistika dopad na to lidské tělo a jak ten dopad můžeme kompenzovat, co ty vnímáš jako velký problémy toho cyklického pohybu, který na tom kole děláme?

Míša Fialová (03:01)
Vnímám velký nepoměr, tom kolik hodin strávíte na kole, a kolik hodin nebo aspoň minut jste schopni vinovat regeneraci nebo kompenzaci. Tam bych řekla, že začíná první nějaký kámen úrazu a potom dost často taky to, že přicházíte až ve chvíli, kde ten problém vlastně je. Že teďka v té zimě je super čas na to řešit prevenci a už to víc lidí začíná dělat, že řeší fyzioterapii dřív, než vlastně ten problém mají. Takže my se podíváme na ty slobá místa a potom nastavíme ten program

tak aby k tomu zranění nebo přetížení nedošlo nebo nedošlo třeba tak rychle, protože ty závody můžou být různě náročné a to tělo se dostává na hranu. Co ještě tak hodně souvisí često poset, nedostatek síly nebo nedostatek řekněme nějaké harmonie v tom těle, protože některé svaly si můžou snadněji přetížit, některé zase mají tendenci víc ke zkrácením, takže to by tam asi tak mělo být.

Jan Střecha (03:58)
Pokud vyloženě nechci chodit na fyzotapi, nebo takhle preventivně, a zvědám se, obecně, existuje nějaký doplňkový druh pohybu k cyklistice, který bys třeba doporučila, aby právě kompenzoval to, co nám cyklistika proválí, to jsou ty zhrblený záda a tak podobně?

Míša Fialová (04:15)
tak určitě fajné využívat prvky yoga nebo prvky stretchingu mobility vlastně stretching mobility není to stejný ale využívat obojí určitě aby ten sval pracoval v celé tédejlce a abychom ty svale které jsou více zatěžené dokázali potom i protáhnout, uvolnit a důležitý jsou i prvky silového tréningu nemusí to nutně znamenat že zvědáte maximálko svoji ale pracovat i na té síle takže máme tady teda yoga

silový trénink a super si myslím přes zimu, že jsou běžky. Celková silová příprava a vytrvalost, takže ono je takový pomezí kompenzace a vlastně doplnění toho sportu a jiné sporty, nám půjdu přenest, benefiting do toho cyklistického sportu.

Jan Střecha (05:01)
a běžky kvůli tomu, že zábíram jako rukama, tak nohama a je to fuhr ze velký záběry na kardeoveskulární systém.

Míša Fialová (05:07)
Prostě,

řekla bych, že je jeden z nejtěžších sportů určitě. A taky vlastně jste ve vertikále, než jste tam konečně v krevetce. Ale dostanete se do toho napříjmení a zabíjá těsně i ten vršek, který přes tu sezonu moc nepracuje.

Jan Střecha (05:21)
V případě asi může být zajímavý i plavání, to je takový neškodný sport.

Míša Fialová (05:25)
Plování je takový všeobecný sport. Když jdeš k doktoru, on v karte má předtištěný. Doplenkové sporty, k cyklistice, je jasný a potom tam dá plavání a strečení. Plování je takový všeobecný, ale pokud někdo plave prso na pani Radovou, tak si moc nepomůže.

Jan Střecha (05:45)
To je jasné. Ještě ty si zmiňovala, že stretching a mobilita není to samý. Jaký je tom rozdíl?

Míša Fialová (05:52)
Stretching si můžu představit jako statický, dynamický. Když vjíždíš na kolo, bys měl začít s dynamickou rozcvičkou. To může znamenat jemné kroužení, to znamená spíš jako pohyby v rychlosti. Nějaká střední rychlost toho pohybu, kdy ty si chceš připravit ten pohyb, co budeš dělat. Takže uvolniť si třeba kyčlé, uvolniť si záda. Protože když si představíme, že běžný člověk hoby cyklista celý den sedí v kanceláři a pak se chce projet a zase si sedne, tak potřebuje trošku se nějak zahr

statický strečing určitě je po zatěžit, to znamená vydržet v nějaké pozici. Ty si připravíš tu pozici tak, aby ten sval, který má začátek úpon, aby se je sebe co nevíc oddálel a dostal ten sval do toho streče a tam vydržíš 30-40 vteřin. Takže to by byl ten strečing. No mobilita, ty vlastně chceš, aby ten klub, který má určitý stupní volnosti, třeba kdy čelnik loup krásně tam rotuje, má těch stupní volností víc koleno, to je jednoduchý, tak ty tam hledáš to, aby ta mobilita tam byla. Nejenom výdrž, ale najednou

když si tu pozici a v ní dá se říct, průžíš. Může to na pohled vypadat, kdyby se viděl video podobně jako ten dynamický stretching, ale hledáme tam trošku jiný princip.

Jan Střecha (07:02)
Takže mnohem víc u tým mobilitu se snažím posunout ten limit do kdy jsem schopnej pracovat s tým kloubem. Zároveň strečník je asi i vhodnější dělat před tím než jdu na kolo zatímco mobilitu můžu dělat kdykoliv během dne.

Míša Fialová (07:08)
Jo, dás rít.

Vesně? Jo, mobyly tu bych kore.

Jan Střecha (07:18)
Když se podíváme na tvůj fizioterapeutickou už si trochu nakousla, s jakýma potížema za tobou cyklisti nejčastěji chodí, tak je možná pojďme projít trošku víc komplexně. Začali jsme vlastně krkem a ramenama, když půjdeme od zhora toho lidského těla. Všichni na tom sedíme jako krevetky, jak jsme říkali.

Míša Fialová (07:33)
Já.

Jan Střecha (07:39)
Co s tím můžeme dělat a jak to můžeme kompenzovat doma, když si i jako připadáme, že sedíme takhle skroucení. A ještě teda dodám, že to samozřejmě není jenom vynou toho kola, ale protože většina z nás pracuje často u počíteče, tak prostě člověk se tam hrví a není to úplně ideální.

Míša Fialová (07:52)
To Právě to bych chtěla říct, že já jako fizioterapout nemůžu z člověka zaškatulkovat tenhle jacyklista a tenhle není ono. má celkový background za sebou, takže určitě to vyšitření musí být komplexní. Ale když my jsme vzali situaci asi nejčastější sedím počítač a pak jedu na kolo, tak tam se prostě ta hlava, leven toho, že ona má těžiště větša předu, kdyby jsme sadili z boku, tak ta hlava prostě to těžiště má ve předu, takže mi ty svaly vlastně ze zadní strany kroku pořád musí vyvařovat to, aby ta hlava nepřepadla

Takže tam je o to kompenzovat napětí na těch svalechší je zezadu, co tu hlavu drží vzpríjmeně s tím napětíme předu. Takže nevím, jestli pak můžu dát nějaký odkaz nebo vzvat na cvičení, aby jsme tady...

Jan Střecha (08:34)
Jo, zdroje budou vždycky v popisku, ať už na YouTube,

nebo i na Spotify a tak dále, takže prostě klidně říkej názvy YouTubeových kanálů, contentiáku a já to tam naházím.

Míša Fialová (08:41)
Měli.

A bysme tady spolu, i když to by taky bylo fajn, cvičit si tady půl hodinku.

tak určitě zase kompenzace toho napětí vlastně nejenom na tom kole ale i v průběhu dne takže obecně když já chodím do kanceláří přednášet o zdravém sezení nebo o tom jak vlastně kompenzovat ten set aby jsme se cítili dobře protože tu práci musíme nějak zvládnout tak říkám že aspoň dvakrát za hodinu změnit tu pozici to znamená že jako nemůžeme vydržit celý den jako pravítko to je nereální ale musíme tam snažit nějak přiblížit nebo vědět když už je to moc cítit to že dost často se dostane

se do flow, kde se naše tělo nachází. Tady si možná tři hodiny, rame na hoře jsou skoro u uší, ale to nevíš. První vnímat to tělo, to bym řekla, že je hodně velký tip. Může se zdát jednoduchý, ale spoustě lidí to neumím. I teď v zimě zapomeneš si šálu, pokáti na krk a rame najedou na horu. Takže se dává pozor na tu kumulaci napětí v oblasti krku a šíje během dne.

a na tom kole si třeba občas zastavit nebo vlastně ani nemusíš zastavit. To stačí si třeba kouknout důl, když je to bezpečný, protáhnout si tu zadní stranou krku, trošičku stám zahýbat, vlastně přerušit u statiku, kdy ten segment je pořád ve stejném nastavení. To vlastně tomu tělu nejvíc vadí.

Jan Střecha (10:03)
Já Já

Míša Fialová (10:24)
O!

Jan Střecha (10:33)
tak je dobrý si tady na tím zamyslet, jestli se nedokáže tím pohybem dostat jinak. Pojďme teda zase ešte v okusníš, kde dál vlastně narážíme na nějaký typický cyklistický problém.

Míša Fialová (10:45)
Dal by říklo asi hrudník, ale vy to možné nevnímáte jako problém, že tam většinu ten hrudník vás až tak nebolí, to vnímám jako problém já, protože my řešíme krk, o tom jsme se bavili, potom se přesuneme na bedra a ten hrudník je tak nějak mezi tím. Ale když ten hrudník je tuhej, nemobiloní, tak vám zaprví o mezídechové excurze toho celého hrudního koše, což v tomhle sportu je dost limitující, když nemáte dost kyslíku. tak je to dost limitující v tom, že ten hrudník, který je tuhej, má tam připojený

takže přirozeně už tuší struktura než bedra nebo než krční páter tak on nám přechází do hodně mobilní krční, hodně mobilní bederní takže ty přechodové místa jsou rizikové ať už kuli vyřezu mezi obratlových plotínek což u cyklistů neřeším až tak často ale jsou to určitý místa kde může dojít k přetížení a tím pádem i k bolesti takže hrudník vás většinou nebolí ale je to oblast kterou já si kontrolujím aby byla dobře mobilní nejenom do rotací ale aby jste se umělivně i dobře napříjmit a aby jsme mohli

tím pádem líp využívat brániční dýchání, který vám pomůže v tom okysličení a tím pádem i v tom výkonu.

Jan Střecha (11:52)
A pokud chcem zlepšit mobilitu toho hrudníku, tak pracujem hodně s dechem? No bo já si nedokážu představit, jak se jako dobře protáhnout hrudník. Nebo nedokážu si jako na té postavě určit, kde je tohleto místo, o kterém teďka mluvíme.

Míša Fialová (12:04)
Mhm. Dobře, tak asi pošli pak ty odkazy nějak. Ale měl bych to představil úplně jednoduše, stejně jako naši posluchači hrudník, jakýkoliv cvěky z jogy, jakákoliv rotace na čtyřech, vytažení zapaží, prostě protáhnout i ty prsní svaly, které se nám z té pažný kosti upínají na hrudník. Takže i tenhle ten komplex, uvolnit i ty ramena.

Jan Střecha (12:23)
Já si

představil jsem si pod hrudníkem hlavně žebra, proto jsem byl asi teď trošku zmatený, ale prostě když... jo, prostě to co mě protáhne je takový, když dělám tu ketka, už se to menej v angličně, když je to kočička, kravička, že vlastně si prolamují dolů a pak se prolamují nahoru, tak to je ten hrudník, o kterém se teďka bavíme.

Míša Fialová (12:28)
Jo, to je přece celý torzo toho trupu. To je ten trup vlastně.

Jo, česně. Ano. Jo, jo, jo.

Že sně, jo, to je ten hrudník, o kterém se bavíme, já tomu

říkám hrudník, ale myslím tím vlastně i celý ten komplek zepředu i zezadu. Že kdybychom to tělo rozdílili nas takový salámy, tak tady ten velkej salám pod klíčníma kostme a že tam kde ti končíš, jo brát, tak tam mluvím o tom hrudníku.

a právě že se nejedna jenom o tu mobilitu těch hrudních obratlů, ale celkové toho komplexu. Jak si zmínil, můžeme si pomoct dechem, ale to většinu je dost málo. Že mi nejdřív potřebujeme tu mobilitu hrudníku a potom na to navazuje práce s tím dechem. No, pak může třeba se stát často po nějakém pádu, že se polá mu žebra, takže i tam pak pracujem s cyklistama, když třeba jedna strana pracuje hůř.

Jan Střecha (13:20)
Pojďme zase o kousek niž na tom trupu toho těla. Co o bederní páteř?

Míša Fialová (13:26)
Berední páteř je asi úplně nejčastější bolavý místo u cyklistů. Je to prostě tím, že ten sport je ve flekčním zatěžení. To znamená, že jsme se byli okrevetka rovná ze flekční zatěžení páteře. Jsme tam prostě kulatě. Ale křivka těch beder přirozeně je naopak. Ona přirozeně je v tom prohnutí, mírném samozřejmě. No v té cyklistice je dost dlouhou dobu naopak. To znamená, že celý ten zadní řetězet může být přetěžený. Zadní řetězet znamená se ty vzprimovače berední.

Někdo

by řekl taková ta svýčková podel páteře. Potom ty hýžděvý svaly a pak hamstringy. Lídka. To je celá ta zadní strana, ten zadní řetězet. A my vlastně potřebujeme tu výváženou práci. Pokud tam ta práce vývážená není, pokud třeba je nějaká chyba v bikefittingu, tak můžou ty záda bolat.

Jan Střecha (14:14)
Jo, a pokud se ještě nad tím... Vlastně pokud... Ty takhle vlastně jako podle mě je dobrý, že spojujem informaci o tom, že když mě bolí běderní páteř, může být problém zkracený hemstringů. Protože to jako není u sebe úplně hned hned, vlastně... Mě přijde dobrý si to představit, jak ty si říkala, že my máme... že se prohybáme na opačnou stranu než ta běderní páteř je. Tak abychom se mohli prohybat aspoň trochu víc jí přirozeně, tak mi prostě potřebují ty volný hemstringy, abychom se dokázali na tom kole víc položit, jestli to chápu

Míša Fialová (14:25)
mmhm

Jo, taky.

Vlastně jedna, to je právě jak já říkám, ta harmonie. Že vlastně nedá se říct, že my všechno potřebujeme povolovat, ale my potřebojeme, ano, aby ten hamstring byl dostatečně dlouhý, ale pokud ten bikefit je udělaný tak, že ty tam vlastně, jako kdyby nedosáhneš a pořád moc natahuješ tu nohu vzadu, tak ti to taky nepomůže. A je i dobrý, jak říká, že vlastně ten hamstring je daleko. Pro mě jako fyzioterapu, to je strašně blízko.

Jan Střecha (15:08)
A pro mě

Míša Fialová (15:10)
Jo,

že vlastně ten hamstring se upíná úplně pod ten syrací hrbol. Takže tam když ty si přesajíš na tom sedle, kde cítíš ty tvrdé kosti, tak tam už podstatě jsme dost blízko tomu úponu hamstringů na zadní straně stahna. Takže ta oblast jako hodně funkčně provázaná. Ešte bych možná dodala k těm vedrům, aby jsme nebyli jen negativní. Tak nedávno jsem viděla study, že u cyklistů je mnohem lepší hydratace mezi obratlových plotínek než u běžný populace.

Jo, takže není to zase všechno negativní s těma bedrama. Takže můžem si tam vybudovat i něco líp než běžná populace, ale zase je to takový balans. Samozřejmě jsou to nějaké statistiky, ne u všech se to vybuduje. Někdo má prostě problém a někdo, jak jsme se bavili už dřív, někdo má nějaké predispozice, genetické, takže to nemusí být jenom to kolo, co ti ve výsledku vadí, ale může tam už být třeba nějaké, já nevím, vrozené vady, něco prostě tam může být, takže každý máme trošku jinou startovní čáru, ale jako cyklisti

důležité pro bedra, je důležité ta mobilita kýčle a harmony těch svolů přední a zadní strana stehna a celkově vlastně ta kompenzace tý zátěže a la krevetka kompenzovat to i nějakým napřímenním protažením.

Jan Střecha (16:21)
Chyběř se podívat teda ještě zase v okusníš když budeme vrát potas nějak jíždě a třeba stehná je tam něco typického pro nás a jak to případně řešit.

Míša Fialová (16:30)
Tam bych to asi nenaznačila úplně jako jižděstehna. Dobře po závodych bolí nebo po tréningu těžkým jsou ty svaly unavený, ale není to úplně něco s čím by věste přišli na fyzioterapii. Řekla bych, že víc bych to asi specifikoval, že nebudeme tak daleko, ale oblast Pánve. O tom se ale hodně málo mluví zatím bych teda řekla. Protože může tam docházet k určitým útlakom v oblasti té Pánve. I když teďka ty sedla už máte hodně vymazlaný, tak prostě nemusí sednout to co sedne jednému i tomu druhýmu. Jená ženská, mu

je v opravdu důležité vybrat správný sedlo. Já bych to označila jako bolesti v oblasti PNV. Asi bych tam nemůj nedal nějakou specifickou další nálepku. Může tam být útlak nějakého nervu v oblasti PNV, že tam docházete ke sníženému prokrevení v té oblasti. Takže ty problémy potom můžou být dost variabilní, ale řeší to dost i pro fysiklistů.

že už se o tom začíná víc mluvit o té oblasti PANV, a proto mě se tam i hodí právě ten přesah do té ginekologie, třeba u žen, a nebo u mužů. Začínám taky pracovat v té oblasti urologie, takže i tam ten přesah může být výhodný.

Jan Střecha (17:37)
To já jsem vlastně zaznamenil, že člověk kouká na různých zahraničních bikefitteri a jeho YouTube-i, takže čím dál tím více taky řeší to, že prostě ženská fyzologie je úplně jiná než ta mužská a že nestačí ta paučka, že tak si kupí širší sedlo, protože má širší panev. A to vlastně mnohem, jako musí člověk mnohem víc do detaily a často tady to je jako jednoduchý pomůcky, no pomůcky spíš škoděj, než přinášej.

Míša Fialová (18:02)
Jo,

asi je to hodně zubecný, ale myslím si, že v Česku máme šikovný bike fiterek, teď ti jsou schopní s tím poradit. A myslím si, že třeba Posadla hodně se snaží v tomhle propagovat, že je to dost individuální, ta výroba Sedla.

Jan Střecha (18:16)
Jo. Pojďme se podívat na kolena, ty tam při dolezeně následujou.

Míša Fialová (18:21)
No to je jasný,

takže kolena hnedka po bedrech bych řekla že taková výrazná oblast, protože hlavní motorováš jsou stehna. No a ten stehení svout, ten quadriceps se tam upíná přes češku.

Asi nevím, jak to říct, jednodušejc prostě si upíná dost blízko tomu kolení na přední části. Takže když tam je nějaká nerovnováha, tak nemusí bolet ani tak ten kloup nebo člověk jako neprofesionál, nefyzioterapout, nelékař možná řekne, že bolí ten kloup, ale oni bolí ty úpony. Ale přijde mi, že postupem času člověk, jak se naučí vnímat to tilo, tak mi je dost dobře dokáže popisat, co vlastně bolí na tom koleni. Jestli je tam nějaký otok a tak dále. Ale většinou je to ta přední strana stehna, teda kolena.

nebo taky z boku, kde jsou úpony, kde se nám vlastně z toho hýždivého svalu ten úpon nám běží po té boční straně, jako když je lampas na teplácích, taky adidas proušky, který nám běží až v té zevní straně kolene. Tak i na té úspěch. Přesně tak, to je ono.

Jan Střecha (19:18)
To je ten legendární IT-band. Super.

A ten vlastně běží mi až jako od boku, pán veži, až úplně dolů a...

Míša Fialová (19:27)
Mhm, to je snětak.

Jan Střecha (19:28)
Tak pojďme ještě dolů na chodidla. Byl jsem nedávno na bike fitu a byl jsem strašně mile překvapen, ale zároveň trochu vyděšen, jak moc důležitá může být stavba mýho chodidla a moje klenby a tak jako pro celý ten pohybový aparát. Jak často třeba ty narážíš na to, že lidi mají propadlou klenbu a to je reálně řešení jejich bolesti kolene třeba. A podobně.

Míša Fialová (19:52)
Je

to docela čestý, protože ta noha musí pracovat celá. To znamená noha jako chodidla, která nám pokračuje vlastně dobře. Rozlušíme noha a dolní končitina. Noha je prostě ta noha od kotníku dolů.

pak potřebujeme koleno, potřebujeme kyčel. Takže tady ty tři stěžejní body my potřebujeme, aby v rámci toho cyklického pohybu dobře fungovali. Uběžstvují to ještě větší komplikace. U vás je to docela jednoduchý tím, že by ty nohy měly být vedený do toho cyklického pohybu, ale taky sobčas tane, že padají více krámů. Nebo že jedna noha pracuje trošku jinak než druhá. Nebo že se apánev posouvá na tom sedle třeba ke jedné straně a víc ta jedna noha pracuje. Už máte dost moderních technologií, že to můžete pozorovat.

i pocitově, že prostě, nevím, třeba pro šoupaniní kratě asi víc na jedný straně. Takže my od té nohy se dostali zase k té pánvy. Takže je důležité i to propojení vlastně funkce kýčele z funkcí nohy a může se nám to ovlivňovat navzájem v obou směrech. To znamená, že ty si říkal zborcená klenba nebo ne nějaká neoptimální funkce toho chodidla. Takže když by to chodidlo padalo dovnitř tím kotníkem, tak nám to zároveň i točí koleno dovnitř a i tu kýčel by nám to točilo dovnitř.

Jan Střecha (21:05)
Jo, já jsem vopřece flákal dřív kolenem o hordní rámovou trupku, protože přesně mám jako by jedna klendové propadla a myslel jsem si, že to je spíš jako problém bike fitu nebo tak. Nebo nebike fitu, ale spíš jsem si myslel, že to je prostě problém něčeho jiného než toho, že mám propadlou právě. Bylo to vlastně zajímavé. Jak často oběstě ty řešíš? Protože nohy máme dvě, každá může být trochu jiná nějaký asymetry a do jaký míry je normální být asymetrický?

Míša Fialová (21:20)
na kítelme 3.

My vlastně nejsme perfektně symmetrický. Ani orgány v těle, nemáme dvoje játra, nemáme prostě všechno vyvážený perfektně, takže když je někdo symmetrický, tak je to spíš až divný. Takoví lidi nejsou. Nebo za mnou nechodí, nemaj problémy, nevím. Ale asymetry je dost časta. Máme dominantní například pravou ruku, máme stejně tak dominantní odrazovou nohu. V té cyklistice třeba ta dominance není až tak důležitá, ale myslím si, že je to spíš výmeční, že by někdo byl perfektně symmetrický. Takže spíš ladíme detaily,

Musím říct, že není vždycky cílem vyladit tu asymetrii, protože to tělo je na něj nějakým způsobem adaptované a třeba zrovna v rámci sezóny, když někdo přijde, že má problém, tak já bych nic nepřenastavovala. To si nemůžem dovolit úplně dělat takové změny v těle. To třeba v tom off-season se dá.

Jan Střecha (22:19)
Podle mě je dobrý se podívat třeba jak běhá trinatonista Lionel Sanders protože on jako šmajdá zadní nohu a vypadá to úplně strašně ale běhá jako by maratony za prostě dvě dvacet jako po tom co ujede Ironman takže nevždycky to že i jako si vnímáme že jsme asymetrický je nutně ten problém a třeba to pro mě bylo vlastně letos dost velký uvědomění na tom kole, kdy jsem se jako cítil jsem se divně protože jsem cítil že levá a pravá noha se nehejbe stejně ale Bikefitter mi řekl že to je vlastně jako

Míša Fialová (22:46)
Hmm.

Jan Střecha (22:49)
Můžeme s tím něco do určitý míry dělat, ale že to je jako normální pocit a najednou se jako celkově to tělo představí na to, že je to v pohodě to, jak se hejbu.

Míša Fialová (22:56)
No, třeba Usain Bolt taky měl skoliozu, jak byl rychlej, nebo moje rastivártová naše skvělá běžkině, to je hodně tuhá v tom hrůdinku, já bych jí krásně rovnala, ale ona je prostě tak strašně rychle, proč by to potřebovala. Takže nemusíme všechny úplně přeskládávat podle učebnice, když to funguje.

Jan Střecha (23:12)
Můžeme se ještě podívat trošku víc prakticky na ty problémy, který na tom kole máme. Asi bych si přehal od tebe vědět, kdy bych měl jít za fyzioterapeutem a kdy je to ještě jenom nějak jako obecnej problém, který se sám vyřeší.

Míša Fialová (23:27)
Dobře. Já bych řekla, že to rozhodování je těžké a že pořád tam za mě důležité je to vnímání. Takže vnímat i to třeba počem to začalo. Jestli opravdu to travá ten týden, anebo jestli to plíživě už tam je půl roku a teď se to jenom zdůraznilo, protože se zvýšila zátěž. Tam bych třeba řekla, že už by bylo fajn zatím fyzioterapeutem dojít, protože se tam možná skrývá nějaký hlubší problém, který se rozkryl díky tomu, že tá zátěž je bylo víc.

a já mám ráda tu prevenci. Já se snažím prosazovat tu prevenci, takže i když vlastně ten problém ještě není velký, tak já bych byla ráda, kdyby ten člověk na tu fyzioterapii přišel. jo, asi nemám nějakou hranici, kde je nutné, aby člověk vyhledal fyzioterapiutu a kdy ne.

Jan Střecha (24:12)
Možná se ještě zeptám trošku jinak, ale nechci tě tlačit do nějakých vuzovkách bulgárních odpovědí. Vlastně řekněme, že mě prostě bolí bedra, jo? Boli měnější část zad. Jak bych měl postupovat? Protože to jako dá se to asi řešit silovým trénigem, dá se to řešit fyzoterapií, taky můžu zajít na bikefit. Jak bych měl možná pochopit, co by mi mohlo nejlí pomoct?

Míša Fialová (24:35)
Tak já bych začala spíš od nejmenšího zatížení. Nebo říct si, při tom vnímání subjektivně vnímána bolest. Nula až deset. Nula žádná. Deset úplně hrozná, nejhorší co jsi kdy zažil. Takže kde se na té stupnici pohybuješ. Jestli je třeba nutné vyhledat lékaře, možná nejdřív. Pokud je to desítka, potřebujem chemii, potřebujem opych nebo něco takového. A nebo pokud je to třeba nějaká dvojka, trojka, že ti to pobolívá, tak bych si možná zkusila protáhnout tu oblastky člí, beder. Zkus

Když bys třeba věděl, že v nedávné době si měnil kolom, měnil si tu geometrii, ale na tvém těle se v poslední době nic tolik neměnilo, tak bych zvolila ten bikefit. Většinou je to ale kousek od všeho. Třeba zrovna ty bolestí beder jsou multifaktoriální, takže mi nemůžem říct, že je to jen bikefit, ale může třeba pomoct nejvíc ta změna.

Jan Střecha (25:30)
Mě vlastně přijde ještě dobrý se na to jako průměrný amatérský cyklista zamyslet i trošku finančně. A vlastně si myslím, že kolikrát jako jak už navštívit trošku jako šikovnějšího silového trenera, který chápě, jak tělo funguje, tak i zároveň navštívit fyzoterapeuta jako je levnější než si řešit nové bikefit. A věřím, že třeba u tebe, která má velké zkušenosti i s profi amatérskýma cyklistama, tak dokážeš asi jako říct, hele, jsteš fakt nepohyblivý jako to, jak dokážeš pohybovat kýčlema nebo jak j

Míša Fialová (25:47)
Mhm.

Jan Střecha (26:00)
je fakt blbý, tak nevím, co máš za kolo, ale možná to řeš, nebo neopak řekneš, neřeš to ten problémy v tomhle nebo v zámletu. Je to tak?

Míša Fialová (26:07)
Jo, možná to

znamení, že jako začít možná od toho těla a pak až řešit tu geometrii toho karbonu třeba. Jo, to by možná mohlo být fajn postup a říkáš to dobře, že když je šikovný silovej trenér, tak dost často zvládne i tu kompensaci s cyklistou bez fizioterapu, tak když tam není nějaký problém, který by už byl indikovaný k fizioterapoutovi.

Jan Střecha (26:29)
Zároveň nám teda měli jsme tady silovýho trenéra Marka Ježdíka a ten nám na tebe nechal dotaz a to bylo jak je důležité provázat fyzioterapii se silovým tréningem a jak je důležité umět oboji kombinovat.

Míša Fialová (26:39)
Za mě je určitě důležité, aby teď dva lidi o sobě věděli.

že se spadají o jednoho člověka, že za mě důležitá spolupráce a dost často mě mrzí, když klient třeba triatleti mají kolem sebe jako velkej tým lidí, protože plavání, běh a tak dál a vlastně nechtějí třeba spolupracat s tím fyzotrapoutem, takže já vlastně tak úplně nevím, co se děje na těch dalších frontách a ten klient mi to sam musí převyprávit, takže mi přijde fajn, že se Mára ptá na to, jak to provázat, že to mi přijde zaprvé hezké, že vlastně by to chtěl provázat a za druhý mi přijde důležitý kombino

určitý časovej rámec. Takže říci třeba když je fyzioterapie, tak aby to ten trener věděl, že ty když ke mě přijdeš, já ti uvolním napětí ve stehnech, uvolním ti záda, tak abyste pak jako jeli těžký tréný v posilovně ten den, tak to nesmysl.

Takže vlastně tohle provázání vědět o sobě, vědět co dělá ten druhej a vědět kam míříme a třeba i mít ty informace, že silovej trenér si samozřejmě dost dobře uvědomuje i to, jaký jsou limity tvým mobilitiky čle, ale aby to věděl ode mě, že třeba na tom taky pracujeme a že máš nějakou rozsvědčpatu, třeba ať si uděláš tam fitku předtím, než začnete svičit. Ta spolupráce je za mě hodně důležitý klíč.

Jan Střecha (27:49)
Ještě tady mám neuplně otázku od jednost předchozí hostů, ale měl jsem tady ultra ciklistu Michela Ozogána a bavili jsme se o tom, že lidem často při dlouhých jístách na kole třeba i odcházejí nervy v rukou. Je nějaké řešení na tohle, protože i já sám slíchám, že kolikrát lidem jako dřevění ruce, a to je třeba na silničním kole, nebo vědí, že to, jak se držejí toho kola, prostě není dobrý.

Míša Fialová (28:10)
Jo, to jsme možná trošku přeskočili, když jsme jeli od zhorá dole ten výčet. Já jsem říkala, že to je otázka spíš bikerů. Může to být i usilničních cyklistů, záleží, jak je tamto nastavení. I dost často se ta geometria mění, řekla bych, určitými trendy, nebo možná nějakými pravidli UCI, ale je to důležité, jak ta ruka je nastavená. Stejně jako ten krk je tam prostě dlouhou pozici staticky.

Pokud to dě, pokud to bezpečnost dovolí, tak si občas přihodit ruce nahodu dolů jako změnit pozice. Zase ta změná za mě. No druhá věc tam vadí hlavně ty vibrace. Proto jsem mluvila o tom bajku, kde je ten terén. A to my vlastně úplně neovlíbníme. To je něco, co nezměníme.

Jan Střecha (28:49)
Takže možná jenom jako podfouknout pláště, nejezdit na čtyry bary, koupit si širší pokud mám bajka, možná jako by ne úplně tvrdý gripy a teoreticky asi i nějaký rukavice s gelovou vložkou můžou být řešení.

Míša Fialová (29:01)
Teoreticky taky. Občas mě chodici klisti jsou mě úplně prasklí tady, že to má jako mozol. Mozol jeden, mozol druhej a úplně prasklentý vlastně jako suchá kuře. Jako když máš třeba na patách, tak oni takhle vypadají chrubce. Takže opravdu to tělo se adaptuje na to, jakou zátěž mi mu dáváme.

Řekněme, že pak nebolí třeba ten ucho, ale podráží se ty nervy, který tady vedou do té ruky, která je jemný nástroj a může prostě dost snadno dojít nějakému vrnění. Čestým problémem můžou být třeba syndrom karpálního tunelu nebo nějaké jiné utlačení nervu v té oblasti.

Jan Střecha (29:36)
Pojďme se ještě podívat praktycky na konkrétní metody regenerace. Co bych měl jako cyklista dělat, abych regeneroval?

Míša Fialová (29:45)
Počítě spát. Spánek je číslo jedna. Pokud váš životní harmonogram vypadá tak, že stáváte brzo, aby jste si jeli na koloráno, nebo naopak jezdíte večer a nemáte tam prostor na kvalitní spánek, tak je to špatně. Pokud budeme spolíhat na nějaké červené světlo, budeme spolíhat na nějaké doplynky z travy, tak to je špička pyramidy. My potřebujeme ten spánek. To je číslo jedna za mě. A potom my tam můžeme vymýšlet něco dalšího. Takže my se bavíme tady o

pohybovém aparátu, takže tam bych se zaměřila třeba na ten stretching mobility, jak jsme se bavili, po tom, co to tělo hodně pracovalo, tak se o něj prostě postrat. No a potom se tam dávě užít třeba rolleru, míčku, klidně obyčejnej tenisák, nemusí to být nic vlastně drahého, protože už se prodávají i nějaký vibrační válce, prodává se, já nevím, teda gun pistolky, prostě všechno možný, ale ono kolikrát za mě je účinější, zjistit ten tenisák, než tak jako někde jezdit tou pistolku, která mimochodem je docela těžká a taky má ty vibrat

Pokud to zápěstí je přetížený, jestli tam ještě budete vibrovat s pistolkou, tak je to zase něco navíc pro ruku. Někomu to vyhuje, ale já to třeba moc ráda nemám.

Jan Střecha (30:53)
Pouze je to dobré podle mě mít gumy a nevím jak se tomu říká, co si můžu dát kolem nohou, abych měl nějaký odpor. Ano.

Míša Fialová (31:01)
Jako na cvičení to se dá taky.

Vlastně to už by bylo v rámci takové kompensace nějaké zase jemný silový tonizace těch svalů, že to vlastně pro vás ani není až tak silovej trénik, jenom nějaká tonizace lehká.

Ještě ty si říkal teďka o těch gumičkách. Uplně mi vypadnul ten název, ale my to používáme taky ve fyzioterapii, že vlastně ty obmotáš tu končetinu, aby si tam na chvíli spůsobil to, že se v podstatě změní pro krvení. Hýbeš pasivně nebo aktivně a potom tu zamutávku dáš pryč. Já si pak musím dohledat, co to bylo, abyste i vy věděli.

Jan Střecha (31:39)
Já jsem o tom nedávno podle mě posluchali

v podcastu, to používá pokud se nepletu, pokud máš třeba usilového tréninku, pokud si měla zraněnou končetinu, tak tím se vlastně můžeš posilovat víc tu část, protože tam máš menší přívod krve, ale není tam taková váha, takže ti to jako nespůsobí ty fyzický problémy, který by ti to mohlo způsobit, ale taky se nespůsobí.

Míša Fialová (31:59)
Jo, já jsem taková zase speciálitka,

ale asi nemusíme to všichni mít doma. Jenom mě to napadlo, jak jsi říkal, právě s tou gumou. Že i třeba něco takového já. Ale vlastně, když to tak snem, tak všechny tyhle metody pracují z oblasti pro krvení.

Pořád je to prokrvení, takže buď mi tam vytvoříme tím tlakem toho míčku nebo tím válcem, my tam prostě pracujeme pořád s prokrvením, aby se tam odplovily metabolity z těch svalů a aby se ten sval zase lépe zregeneroval a mohli jsme pokračovat dál v tom tréningu. Takže to je vlastně pořád stejné. Pořád stejný princip, jenom jiné modality. Hodně bylo trendy i třeba ponořování do ledové vody.

Doste se možná všeho minutu nebo na velkých závodech, že prostě závodníci stuponoří celé nebo mají ledovou káť, studenou hudu, aby se hodně schladily, ale aby i pak byla rychlejší ta regenerace.

Jan Střecha (32:46)
Co, akou podložky, takový ty... V chvíli se s tím taky dostrpitel.

Míša Fialová (32:50)
Já to mám taky smyšelý názor. Já třeba říkám klientům, kteří jsou neklidní a neumí odpočívat, že to je pro ně skvělé. Oni prostě si to koupí. Ta podložka je relativně drahá, takže vás to donutí si na ně opravdu lehnout a odpočinout si. Jak jsme se bavili o té flekční pozici zát, jak jsme se bavili i o tom zatěžení v práci, tak ta podložka vás donutí. Že jste si ji koupili, tak si ji natáhnete, natáhnete se na ní a odpočinete se.

Ale to překrvení, že jsou tam vlastně takový bodlinky, jasná to lehnete, někdo trochá ani nevydrží ze začátku, že si to nedá, že si dá třeba jemnou látku přesto, aby to vůbec vydržel. A to velký překrvení má se pro krvitu celou svalovou oblast a uvolnit. Já tam uvolně obrovský benefit nevidím, přijde mi, že se dají jinými cestami dosáhnout podobného efektu, ale...

Zase nějaký trend. My jsme v práci zjistili, že máme takovou podložku asi z 80. let, takže trendy se vrací a vejti jenom trošku víc vymozleném.

Jan Střecha (33:47)
Zároveň

vím, že jsem se na to historicky koukala. Už jsou i neznačkový, třeba na Jim Beamu nebo na Alze, a který jsou cenou taky úplně jiný, než byly ty, který to znala zkřísily tenhle trend.

Míša Fialová (34:00)
Jo, dá se vyhledat určitě, takže za mě bych k té regeneraci nebo kompenzaci řekla, najděte si to, co vám konkrétně sedí, že těch trendů vždycky bude hodně, bude se něco objevovat mize, ale najděte to, co sedí právě vám jako nenechat se střehnout nějakou vlnou, takže pokud vám nesedí ledová kač, protože prostě chlad nesnesete, je to pro vás další stresor, tak je to zbytečný, my třeba regenerovat. Ten chlad je stresor, ale mělo by to být po tom, že vlastně už je těši trošku mentální trénink, že to vydržíte, protože ta

ale neměly by ti regenerační věci pro vás být jako stres. Takže pokud akupodložka a třeba ledová káť je spíš stres, že se vám do toho strašně nechce a že to bude nepříjemné, tak radši zvoli třeba saunu.

Jan Střecha (34:41)
sauna je podle tebe dobrej regeneraci... spůsob

Míša Fialová (34:44)
Jo,

za mě jo, i celkově si člověk tam odpočiné, ale musí dodržet ten princip toho, že prohřeju se 10 až 15 minut, jdu si schladit to tělo, ať už jakémkoliv způsobem bazének sprchá, ale pak jdu odpočívat ještě. Tři fáze tam musí být. Není to jenom o tom, jako prohřeju se v mokrých plavkách a odcházím domů. To není sounování.

Jan Střecha (35:06)
Můžeme ještě na otázky, které posledují na špici. Ta první byla, a možná jsme na ni už trošku odpověděli, měl by člověk fizioterapeutovi chodit i preventivně, i když ho nic nebolí a případně jak často?

Míša Fialová (35:17)
Bude ráda, když budou lidi takhle chodit a když prevence bude to, kde se začíná a když už je nějaký problém, tak už jenom ladíme detaily, protože už toho člověka znám a víme co je třeba kamer úrazu. A jak často, tam asi záleží na tom, jestli ten člověk je v sezóně, jestli to ladíme třeba k nějakému cíle, k nějakému závodu, a nebo jestli si to finančně může dovolit. Bavili jsme se o tom, že kolo je drahý sport, potřebujete toho hodně.

za

čtyři a šest týdnů. Myslím, že v rámci prevence OK. Já to většinou dělám s těmi klienty tak, že když přijdou, tak se pak spoločně domluvíme. Že to není, že já bych přikazovala. Dnesky domluvme se spoločně, když se uvidíme příště, jak se to hodí vám, jak se to hodí tobě. A podle toho najdeme ten čas.

Jan Střecha (36:04)
Zároveň na tobe nebo na spolupráci s tebou bavilo, že vlastně jsem tobě šel řešit jako jeden problém, ale pak jsme se dostali k tomu, že zbývá nám ještě nějaký čas v tý hodině, tak jsme se podívali i na to, jak třeba cvičím doma a mohli jsme pracovat s tímhle tím druhým pohybům, že to taky není jenom o tom, že tam jdu s jedním problémem a jenom ten se musí řešit a tak.

Míša Fialová (36:21)
Jo.

Dobrý fyzioterapeut měl umět pracovat komplexně a měl by umět poslouchat ten cíl toho klienta, i když ho vlastně ten klient třeba úplně neřekl. Že víme, že je nějaký jako obecný cíl třeba krátkodobý, dlouhodobý a umět se na to naladit a nebýt tam jenom v pozici nějakého nadřazeného odborníka, ale umět se jako naladit na to, že ten klient je největší odborník na svoje tělo. Ten ho zná nejlíp. Já si jenom ptám a když se nezeptám dobře, tak já se to nedozvím.

Jan Střecha (36:52)
Přeuhlasím. Pojďme na druhou otázku. Je trošku komplexnější. Na jařemě zřejmě kvůli fotbalu a nadměrnýmu běhaní začalo trápit z kokanských koleno. Tyhle sporty poslední 2-3 měsíce vůbec nedělám a jen vlastně jezdím na kole a cvičím rehabilitační cvěky. Boles nic méně vůbec neustává a běhat stále nemůžu. Je to hereticky možný, že i ta cyklistika má negativní dopad na moje zranění? Děkuju moc.

Míša Fialová (37:12)
Takže tam jsme se toho trošku dotkli, přední strana kolane, skokanské kolano. Tam ta bolesta je lokalizovaná. Jasně, neběhá, takže teďka to kolano má relativně pauzu, protože ten cyklistský pohyb většinou, proto kolano není až taková zátěž. Ale občas lejkař doporučí, tak jezděte na kolá, ale neřekne vám, jak. Takže on si třeba, lejkař představí, že jezdíte doma na rotopedu u televize, ale neví, že jezdíte tady řevničák do kola. Takže to taky může být ten kámer úraz, jestli ta zátěž třeba nebyla zvolena moc,

a

nebo jestli třeba není potřeba tam vyladit to napětí. říkal nebo psal klient, že rehabilitační cvěky dělá, tak pokud třeba nejsou dobře nastavení nebo tam chybí třeba ten manuální kontakt, že ještě potřeba něco tam vyladit. Ještě bych to nějak zrevidoval, asi tam něco chybí.

Jan Střecha (38:02)
Tomu mě možná napadá, pro mě je to strašně divný koncept, ale red light terapy. Vlastně vypadá to, že to jako funguje, ale je to v podstatě svícení červeného světla na místa, který potřebují regenerovat, pokud to chápu správně.

Míša Fialová (38:14)
Jdě to tak.

Myslím o toj. První ještě je se v tej.

Jan Střecha (38:18)
předepisuješ to? nebo...

ne, si to p... chtěl jsem se jenom doptat, jako předepisuješ nebo doporučuješ, jaký na máš názor

Míša Fialová (38:25)
Já

to nemám vyskoušení sama na sobě, ale mám klienty, kteří si to jako můžou dovolit a mají to doma. Takže to znamená, že to můžu využít v tu fázi, kdy to opravdu potřebují. Že to není, že mají nějaký problém a než si to koupí a to do. Tak opravdu třeba na Isvain, že jim to hezky reaguje. Používají to třeba i u dětí, když se jim něco stane. Takže věřím, že tam nějaký efekt je, ale zatím...

ne dokážu nějak jako posoudit sám na sobě nebo že bych jako to klinetom vyležení doporučovala zase je to za mě docela dost drahý a nemám tam až takou zpětnou vazbu aby řekla jako bez red light terapy se tohle neviléčí to musíme mít takže to úplně nevím ale přijde mi to docela dost dobrý protože my ve fyzioterapii se řekněme světelní terapie nebo jak to pojmenovat používáme třeba laser tak to na doma nejde to prostě nebezpeční to nemůžete mít doma a tak je to drahý takže to nemáme ani my všichni v ordinaci

ale podobný tomu je biolampa. Zase něco, co se používalo kdysi dřív, zase svícení světlem na určitý oblasti, aby lépe regenerovali a myslím si, že to red light terapie bude zase nějaká odnož od té biolampy. Ale říkám, nejsem fizik, takže úplně nevím, co tam je použitý jako zavlnovou délku, jestli je to podobné jako ta biolampa nebo zase něco úplně novýho.

Jan Střecha (39:37)
Děkuji. Ještě než skončíme, tak bych se ti rád zeptal na otázky, na které se ptám všech. První z nich pracovně nazývám Noble Shit Segment. Ciklistika, obecně sport, i fiziotapi je určitě plná innovací, ale taky marketingu. Vidíš ty nějaký trend nebo třeba produkt, který ti přijde zbytečnej pro běžnýho člověka?

Míša Fialová (39:53)
takové ty kšandičky, jak jsme se bavili o tom držení, tak ty kšandi je taková osmička, která ti drží, aby se jako držel dobře, tak to je přijde zbytečně. To prostě musíme vydvětčit, ty kšandi nám nepomůžou, tak jako byste nosili berle, aby se nezranil kotník třeba.

Jan Střecha (40:07)
Možná ještě vlastně možná dobrou poučku, že pokud cci správně, pokud cci správně stát a mít správný postoj těla, tak si mám představit, že mám lejzery v bradavkách a svítím na ostatní lidi. To možná může být lepší než kšandičky.

Míša Fialová (40:21)
Dobře, budu

sledovat, kolik lidí svítí v Praze.

Jan Střecha (40:26)
Hele, druhá otázka a podle mě si možná u ní zastavíme o trochu díl. Máš nějaký tvůrce nebo tvůrky některý... tvůrky některý by si doporučila? První třeba obvěs některý fizeltapy, cvičení, co je vlastně nějaký dobrej zdroj cvičících cviků, který je třeba zdarma dostupnej. A tak?

Míša Fialová (40:43)
Jé toho plno. Já jsem se snažila i koukat předem, protože já většinou nemám jednoho tvůrci, odkterého čerpám všechno, ale snažím se od každýho vzítit trošku. Tak jsem se snažila najít to, kde najdete nejvíc materiál na jednom místě. A ty se jmenují Prihub Guys. Takže jako Rehub, ale předtím mají právě ta prevence v záborce. Prihub Guys. A není to jenom proč jí zvíření. Takže mají myslím, že i svoji aplikaci.

Jan Střecha (41:02)
Zasbude v popisku, jenom doplním, takže... ...netřeba zapisyvat.

Míša Fialová (41:09)
mají YouTube kanál a mají Instagram. Takže těch videí i zdarma je dostupních docela dost. Vysvetlí tam co a proč. Myslím si, že jsou fakt skvělý, protože kombinují silový trénink a fyzioterapii a takový přístup právě prevence.

No a potom jsem koukala i že by bylo fajn vám dát tip na nějakou yogu, ale my bereme yogu vlastně takový jako západní styl jako cvičení, že jo? Ale i fajně z té yogy si vzít třeba právě ten dech, vzít ciz yogy, i to sklidnění, jako vypnout, umět zrelaksovat, zregenerovat i v tímhle způsobem a to cvičení je těch prvků asi spousta. Já jsem koukala na Jogavic Abbey nebo Abbey. Clečné ten kanál podle mě tam má třeba ty videa i 10 let starý,

a jsou pořád skvělý. Základní prvky yogy, který si řeknete, to jsem už určitě někdy cvičil a myslím, že to nebude nějaký predstílík, že byste se báli, že to nezvládnete.

Jan Střecha (42:01)
Zároveň spoustu z nás má multisportku a spoustá yoga studí je na multisportku. Takže pokud člověku nevadí cvičit s lidmi, tak si myslím, že to může být taky fajn spůsob, jak si to vyzkoušet. A když je šikovný trenér tý yogi, tak dokáže rychle opravit i nějaký chyby, který ten člověk dělá.

Míša Fialová (42:15)
To je určitě

větší výhode než cvičit doma podle online programu.

Jan Střecha (42:19)
Já jsem měl vždy problém s tím, že na konci většinou bývá nějaká pitimidotová relaksace a běhemní pravidelně usínal a pak mě provouzilo, že kolem mě chodili lidi, tak to jsme si vždycky trošku trapně, ale... Ale jako zrelaksoval jsem se fakt rychle, jako vlastně to fungovalo, jako... A možná ještě se tě zeptám obecně na tvůrce, který nejsou třeba jenom vyležení jako takhle dopraktičná, jestli ty máš někoho, koho ráda sleduješ, koho bys doporučila. A nemusí být vůbec jako ani fiziotrapie.

Míša Fialová (42:28)
No, a mluci

Jo, mám strašně rád, já hodně asi ty zahraniční, Daily Runner. Sleším tak rád, že byla krasobruslažka a trénuje sama běha. Dělá tréninky i pro hoby běžce a to mi přijde hrozně blízký tomu, dělám já. Jo, fakt nevám asi jako oblíbený lidi, že bych sledovala konkrétní lidi. Zkusím když tak zapátrat v paměti, já můžu ti posled další ještě odkazy, ale tohle jsou asi takový hlavní.

Jan Střecha (43:08)
Děkuju, i to je super. Ještě ti poprosím o jednu věc. V jednom z dalších podcastů se budeme bavit o tom, jak si správně nastavit cíle na další sezónu a obecně cíle jako ve sportovním životě napadáte k tomu nějaká otázka, kterou bys nám tady nechala.

Míša Fialová (43:23)
proč je teďka tak trendy začínat vzdálenost mi typu půl ironman ironman a nezačínat od kratších vzdáleností to teď pozoruju jako trend že někdo si koupí kolo a za tři měsíce už se hlásí na takhle těžké závody a přijde mi že je to hodně daný tím že na instagramu vidíme spoustu uputávek na to že holky jsou celý nalíčený krásný a teď jako že se přihlásí na ironman a zvládnu to akorát lidi nevidí zatím tu práci že třeba pět let už na to trénují a hlásí se ravnou takže mě by zajímalo

že to trendy hned přihne do extrému a nevzít si mezi tím nějaké milníky a připravit se na to líp.

Jan Střecha (44:00)
Děkuji, kde tě lidi najdou a jak tě můžou podpořit.

Míša Fialová (44:03)
Tak jo, najdete mě na letné, mě Odeňaci Fyzyoneo. Budu moc ráda, když přijdete a hdě mě potvoříte.

Jan Střecha (44:11)
Tak jo, zároveň dáme odkaz na ordinaci i na tvůj Instagram a tak do popisku. Děkuju ti moc, kratěs byla součástí tohlede dílu na Chvostu.

Míša Fialová (44:19)
Já taky děkuji za pozvání.

Jan Střecha (44:20)
Pokud se vám díl líbil, budu rád, pokud ho bude, pokud budete YouTubeový kanál odebírat, případně pokud díl poslucháte, tak ho dáte sledovat na vaší podcastové aplikaci. Budu taky rád za follow na Instagramu, kde jsou různý klipy z dílu, který, který zrovna proběhli, zároveň tam taky sbíráme otázky na jednotlivý hosty. Ty taky můžete posílat, už do komentářů na Spotify nebo na YouTube, nebo případně na email honzazavináčnachvostu.cz. Taky budu rád, když mi pošlete nějakou zpětnou vazbu, co se vám líbilo, o čem

Míša Fialová (44:50)
Tak jo, ahoj!