5 přání, které si musíme umět přát

V této epizodě Aleš Kalina diskutuje o tom, že lidé často přehlížejí to, co je v životě opravdu důležité, a soustředí se na povrchní věci. Přemýšlí o hodnotách, které si lidé uvědomují až v okamžicích blízkých smrti, a nabízí pět bodů, které by měli lidé podle něj začlenit do svého týdenního plánu, aby žili plnohodnotnější a smysluplnější život.

00:00:00 Proč přemýšlet o důležitém až na konci života?
00:01:32 Ani Steve Jobs smrt nezastavil. Je potřeba si přát hned.
00:02:56 Sdílení zpovědí o skutečných hodnotách v životě.
00:04:22 Pět častých přání umírajících a rady pro plný život.
00:06:08 Návrh týdenního plánu pro smysluplné žití.

What is Aleš Kalina - Podcast?

Podcast, který mění váš život ve 4 důležitých oblastech vašeho života. Bez rovnováhy v těchto oblastech se ztrácí dobrý pocit a život nemá dostatek šťávy. Jmenuji se Aleš Kalina a jsem autorem patentované metody Emoční rovnice. Propaguji myšlenku Dobrý pocit pro každého. Vydal jsem dvě knihy Emoční rovnice a Partnerský manuál, kterých se prodalo skoro 50.000 výtisků. Před 13 lety jsem založil školu koučů Emočních rovnic.

  Pět přání umírajících, které se nevyplatí ignorovat. A ne, vytvořte si unikátní plán týdne, který vás posune rychle vpřed.

Zamýšlel jsem se nad tím, co vlastně zaměstnává lidi, kteří jsou krátce před smrtí. Ono totiž se nám zdá, že ten život je častokrát takový zajímavý, poněvadž Všichni si myslíme, že máme zde na zemi času dost. A vůbec si nepokládáme otázku, že to vlastně jednou skončí, a kdy to skončí, a jaké to vlastně bude, když to skončí.

Tak jsme hnádi životem a mnohé často probudí až nějaká závažnější nemoc, nebo nějaká ztráta blízkého, nepředvídaná událost, kdy jsme jakoby Vytržení z toho svého automatického módu, z toho každodenního pobíhání kolem sebe a svých starostí a uvědomíme si, že ten život má ještě nějaká jiná pravidla a že by se vyplatilo se zastavit a začít ještě žít tak trošičku jinak.

Ale ze své zkušenosti dobře vím, že to kolikrát je úplně k nezvládnutí, poněvadž je takovejch podnětů, a to je, že jo, nějakej seriál, to je nějaká zajímavá láska, to je knížka, to je támhle papáníčko, pivečko, a ono se to kolem nás najednou tak rychle přežene, že najednou zjistíme, že rok je pryč, najednou kolikrát deset let je pryč a dvacet let je pryč.

A já sám osobně, když se koukám na svoje děti, tak si říkám, to nejsou moje děti, to není možný, to přece není možný, že to tak všecko rychle utíká. A když si moje prabavička mi říkávala, víš co, život je jako zápalka, škrtneš a najednou je všechno pryč. A čím jsem starší, tím víc si toto uvědomuju, že jakoby to všecko kolem mě probíhá velice a velice rychle.

Všichni víme, že Steve Jobs, který vytvořil naše úžasné iPhony a iBooky a iPady a všecky to, co možné, co začíná i, tak se nedožil příliš velkého věku. A sám ve svých 56 letech se dostal do velmi svýzelné situace se svým zdravím a na smrtelné posteli řekl, když tak ležím na nemocniční posteli a promítám si celý svůj život, Uvědomil jsem si, že všechno to uznání a bohatství, na kterém jsem si tolik zakládal, zbledlo a ztratilo význam tváří v tvář blížící se smrti.

To je ostrý. Určitě vám doporučuji si najít celou tu jeho spověď, která je běžně na internetu k dispozici. Jak je to možné, že my lidé tak často zapomínáme a že teprve lidé, kteří se dostali přímo tváří tvář smrti, si začnou mnohem hlouže uvědomovat, že jde ještě o něco více, že to zde na zemi tak jako trošku proflákali, že se zaměstnávali kravinama a prkotinama a že jsou mnohonásobně větší hodnoty, kterým se ve svým životě měli věnovat.

Tak jsem trošku pohledal a našel jsem ty největší zpovědi lidí, kteří se právě na sklonku svého života začali zaměstnávat mnohem více tím, co v jejich životě bylo podstatné. A tak nějak mi z toho běhal mráz po zádech, protože si i sám uvědomuji, že my často právě býváme doslova hnaní větrem. Do prázdna, do starostí, do trablí, do úplně zbytečných věcí.

Proto jsem pro vás napsal pět důležitých věcí, které lidé nejčastěji na smrtelných postelích řeší, čeho nejvíce litují, co jim připadá to nejpodstatnější ve svém životě. A tam rozchodně, prosím vás, není to, co řešíme my v těch běžných dnech. Doporučuji vám, abyste si tyto věci vytiskli, abyste si je nalepili včetně mého unikátního plánu někam na dveře.

A začali podle toho žít, poněvadž jak to tak vypadá nám potom bude mnohem, ale mnohem lépe. Přání číslo jedna člověka, který už neměl příliš mnoho života prožívání. Řekl, přál bych si žít život plně pro sebe a podle svých přání, a ne jak si druzí přáli a diktovali mi. Přání číslo dvě. Přál bych si, abych tolik nepracoval a věnoval se více sobě a svým blízkým.

Přání číslo tři. Přál bych si, abych měl více odvahy vyjadřovat své pocity a názory jasněji a s větším důrazem. Přání číslo čtyři. Přál bych si, abych mohl budovat více své vztahy s rodinou a přáteli. Přání číslo pět. Přál bych si, abych si dopřával více radosti do života. Zajímavé. Když toto tedy všechno víme a je to holá statistika, pusté pozbírání dat, Ze smrtelných postelí.

Jak toto všechno mohu využít pro sebe? Abych se nestal psancem, který zde běhá od rána do rána, od záchodu k záchodu, od jídla k jídlu, od samou obsluhy do samou obsluhy, utrácet, vydělávat, utrácet, vydělávat a stal bych se takovou kryšsou, která běhá v závřeném kole. Myslím si, že je docela na čase si říct si, Že toto už prostě nechceme, že život je mnohem více než jenom pobíhání sem tam, takzvaný krysí závod.

Proto jsem pro vás sestavil takový velmi jednoduchý týdenní plán, který samozřejmě můžete používat pro sebe a můžete si z něj udělat svoji denní a týdenní nabídku. V tomto úžasném plánu totiž se zaměříme pouze na to, Abychom svůj život prožili tak, že toho jednou nebudeme litovat. Takže v pondělí si dejte úkol žít jenom pro sebe.

V úterý si slibte, že nebudete tolik pracovat. Ale platí to jenom pro ten den, neslibujete si to na celý život. Ale prostě jednoduše. Zkusíme trénovat. Čili nebudeme si dělat velké sliby, protože ty se většinou stejně nepodaří dodržet, ale uděláme si menší sliby, které bude mnohem jednodušší praktikovat. Ve středu tedy řekněte jednomu člověku přesně to, co si myslíte.

Prostě když budete chtít někoho poslat kam si, tak ho tam slušně pošlete. Řekněte si, hele, já si teď prostě myslím toto a to, co říkáš ty, dělat nebudu. Ve čtvrtek udělejte doma party. A to je úplně jedno, koho tam pozvete. Prostě dopřejte si více hodování. V pátek si položte otázku, co mohu dnes udělat, abych měl více radosti.

Každý den jedna otázka. Každý den jeden jednoduchý úkol. A platí to jenom pro ten den. Pro ty z vás, kteří uvažujete trošku složitěji a myslíte si, že na toto nemáte, tak si tam prostě vložte týden pauzy a pak začněte znova. Začínejte s jednoduchými přáními, nemusíte přece hned posílat tzv. do zadnice celý svět jenom proto, že chcete vyjádřit svůj názor.

Nemusíte na to jít rovnou s palicí v ruce a posekat kolem sebe všechny známé a blízké jenom proto, že omezují váš způsob života. Zkuste jednoduše. Mohu vám garantovat, že když tento způsob života zavedeme do svého vlastního přemýšlení, že se nám velice rychle začne měnit i svět kolem nás. Prostě budeme žít lépe.

Radost něj, život nám bude dávat mnohem větší smysl. Tyto jednoduché praktiky a rady mají pro mě osobně cenu zlata, poněvadž ony jediné totiž napřimují ná život tomu správnému cíli. A to je totiž dobrý pocit. Žít šťastně, žít mnohem lépe. Mějte se krásně, ať se vám žije příjemně. Www.aleškalina.cz