Subscribe
Share
Share
Embed
Případ sériového vraha a kanibala Ladislava Hojera patří k těm nejhorším, které naše země pamatuje. V té době začínal pracovat na oddělení vražd kriminalista Jan Štoček. I když případ vyšetřoval zejména jeho kolega Jiří Markovič, Štoček v případu sehrál kuriózní, leč důležitou roli.
Recidivisté, sadisté, vrazi. Jedno mají společné. Ničí životy všem v okolí svých obětí a kradou životy nejen jim, ale i pozůstalým. Čeští kriminalisté vypráví o případech, které jim i po letech zůstávají v paměti.
Zloději životu
Bonusový díl Hojerovo přiznání
Jeden z nejznámějších českých sériových vrahu
Ladislav Hojer
Dokázáno mu bylo pět vrašt
Jak ale probíhalo jeho přiznání
Jan Štoček vzpomíná na den v osmdesátých letech
Kdy na chodbě seděl nevýrazný mladý muž
O kterém v té době ještě nikdo nevěděl
Co je vlastně zač
Sichravý říjen
Je sichravý říjen roku 1981
Na pražském prvním oddělení se toho času pomalu rozkoukává mladý Jan Štoček
Tou dobou probíhá na pražské mortpartě pátrání po vrahovi Ani Eš
Jednapadesátiletou ženu, kdo si znásilnil a uškrtil punčochou nedaleko Motolského potoka
Jak sám Štoček zdůraznuje, v této kauze hraje pouze epizodní roly
Případ má na stole legendární vyšetřovatel Jiří Markovič
Ani on však ještě netuší, že vrahem je muž, který toho má na svědomí mnohem víc
Takže tady k tomu případu hned v začátku bych chtěl říct
Že já jsem tenhle případ nedělal, ani jsem ho nevymyslel
Dělal to Jirka Markovič s nějakým tondou
A já tam sloužil víceméně náhodně jako eskortá
Nebo když bylo třeba někam zajet
Já jsem tedy na vraždách sloužil asi půl roku
Zkušení kriminalisté v čele s vyšetřovatelem Markovičem mají u případu mladého Štočka k ruce
Já byl používaný tam kolem toho místa činu
Ono se to stalo v takovém jako lesoparku by se dalo říct
A kus dál pod motelskou nemocnicí, nebylo to daleko
Byl jedenáctipatrový dům, barák, panelák
Kde měli ubytovnu zdravotní sestry
Tam bylo prostě dá se říct víc jak tisíc mladých pěkných holek
A to nebyly jenom zdravotní sestry z Motola
Ale tam byly zdravotní sestry z Krčého
Takže tam byl nacpanej barák takovýtlema holkama
No a kus dál byla tady ta vražda, tý paní Eš
A podle toho, jak která ležela a měla vyhernutý šaty
Tak bylo zjevný, že je to sexuálně motivovaný
Oblast v okolí ubytovny zdravotních sester je na počátku 80. let
Nechválně proslulá útoky a obtěžováním ze strany nejrůznějších individuí
I když celá řada případů sexuálního obtěžování nebyla nikdy nahlášena
Policie i tak vyjíždí na místo velmi často
V době, kdy v blízkém okolí došlo k vraždě
Je teď potřeba důkladně prověřit každého podezřelého
A já byl jeden z těch, který byl posudlenej na to
Tam jsme zadržovali ty různý devianty a prověřovali je jako nályby
Brali se jim v otisky, ale nikam to nevedlo
Těch chlapů bylo moc, tam snad se stahovali z půl republiky
Mezitím, co se Markovičů v tým snaží objasnit vraždu Ani Eš
Vyšetřuješ toček se služebně starším kolegou vraždu homoseksuála v Holečkově ulici
Zároveň však pomáhají s operativní prací při vyšetřování vraždy 51-leté ženy
Dny, týdny a měsíce utíkají a případ stále není vyřešen
V únoru roku 1982, ale na chodbě policijního oddělení
Dochází k velmi kuriozní a nezvyklé události
Já si pamatuju, že byl pátek, bylo po obědě
A my jsme tady s tím kolegou seděli
S tím, že už teda za chvíli půjdeme domů a že teda si dáme ještě kafe
A Milán povídá, hele připrav vrnky a já jdu dát vodu
Tedy jsme neměli žádnou velkou výbavu v kancelářích
Mám za to, že vrnkonvice ještě moc neexistovaly
Takže tam byla kuchynka, hned kousek od naší kanceláře
A tam byla stabilní konvice, kde se vařila voda na kafe
A on jde, že teda dá tu vodu
A teď já zaregistroval, jak se ve dveřích zastavil
A teď upřímně kouká, kroutí hlavou
Upřeně kouká, jako směrem do chodby, kroutí hlavou
A po chvíli říká, hele Honzo, pojď se podívat, tady sedí náš člověk
Já neměškal, šel jsem taky mezi ty dveře koukám
A tam na lavici, to byla dlouhá chodba
Tam byla lavice, taková dřevěná, bytelná
A tam seděl nějakej mladší chlap
Tehdy řeknu, že mu bylo 27
Mě vůbec nevěděli, kdo to je
Na lavici sedí mladý muž s trojuhelníkovým obličejem a výrazným nosem
Štoček s kolegou ho na dálku porovnávají s nákresem podezřelého
z doposud neobjasněné vraždy v Holečkově ulici
A opravdu, podoba sedí
Pak jsme vyšli na chodbu, oba dva, teďka já z jedné strany, ten kolega z druhé strany
A teď jsme furt koukali, prohlíželi jsme si ho
Kdyby nás posál bejval do haje, co to na něj zkoušíme, co si to dovolujeme
Tak jsme se sebrali, šli si uvařit o kafe
Ale on byl takový vděčnej typ na takovou nějakou
Nechci to znevažovat, ale on se neohradil, tak my si ho prohlíželi
říkali jsme, že to je přesně on
Říkám, že my nevěděli, jestli to byl svědek, jestli to je svědek, jestli to je pachatel, jestli to je nějakej policajt
Prostě seděl tam takovýhle týpek
Ačkoliv neznámý muž, který se nápadně podobá jejich podezřelému, může být naprosto kdokoliv
Třeba jen páteční návštěva kolegů z jiného oddělení?
Štočkovi říká instinkt něco jiného
Tak jsme se ho prohlíželi, prohlíželi a teď já vidím, že on začal byť hrozně nervózný
Uplně tak ztrácel barvu, byl tak jako do zelena pomalu
A trochu se mu začaly třas i ruce
A tak mi tak si říkám, hele to nebude jen tak, ale je furt jsem nevěděl, kdo to je, co to je
A tak jsem si k němu sed vedle něj na tu lavici
A takhle jsem dal mu ruce jako na koleno
A povídám, tak hocho, kolik jsi jich zabil?
A on se úplně roztřás celej
A povídá, hodně, hodně jsem jich zabil, jo
Štočka ve vteřině přechází humor
Mladého kriminalistu okamžitě napadá, že si přisedl k člověku, kterého si předvolal jiný tým
A on teď nevědomky narušuje proces vyšetřování
Je potřeba okamžitě sehnat policistu, který si mladého muže na oddělení pozval
Štočku v kolega se pře běhání po kancelářích dostává aškýstému tondovi
Který smarkoviče se pojížděl do kanceláří
Který s Markovičem pracuje na objasnění vraždy Ani Eš
Tonda byl jakovej beran, jo
A ten tam taky už asi koukal, že bude konec pracovní doby
Teď říká, no my máme někoho tady dovezenýho
A povídá, tak pojď, on ti to tam přiznává, prostě na chodbě
Jenom, že Tonda mu to nevěřil, jo
Ten prostě, hele, dělej si srandu z někoho jinýho, jo, mávnul na těm rukou
A ten říká, ne, on ti tam opravdu přiznává
A šel a jeho to, Tondo úplně vzal takhle z té židle prostě a tahl ho na tu chodbu, jo
No tak Tonda přišel a já tam s tím sedím
A teď jediný, co mi napadlo mu říkat, že to se stane, že někdo udělá vraždu
A že se to může stát každýmu
Jo, takový o nějakou neutrální řeč, ale přiznám se, moc mi toho nenapadlo, o čem se s ním ten moment povídat
No tak Tonda si ho vzal do kanceláře
A on najednou zjistil, že si naběh, jo, že prostě si asi naběh
A tak ne, já jsem nic neudělal, no ale ta nervozita v něm byla, takovej ten šok
Někdo tam právě zavolal ještě Jirků Markoviče, který do toho přišel a ten uměl, jo
To byl mistr výslechu, tak ten si s ním set a ono to trvalo asi dalších 5 hodin
Než teda to znovu přiznal a přiznal právě tady tu paní v tom otole
Muž s nápadně velkým nosem na jednou dostanej jméno
Ladislav Hojer
On ho pátku začíná vyšetřovatelům postupně přiznávat hrůzy, které má na svědomí
Jako první se doznává k vraždě Ani Eš
U výslechu používá místy až vulgární vyjadřování
Které pro něj zůstává typické i v dalším průběhu vyšetřování
Jak se ale pachatel vraždy dostal na lavici na chodbě policijního oddělení?
Díky tomu Tondově se na něj přišlo, protože já jsem se na tom taky podílal
že jsem asi dvakrát nahánil nějakého psychopata
A tam kolem té vraždy tenkrát, dá se říct, v celé Praze 5
nebo v takovém blízkém okolí na Smýchově
po hospodách bylo ženě hospodský keci
Jeden říkal, že měla uřízlou nohu
druhej říkal, že měla uřízlou hlavu
takových povídaček, tam kolem toho šlo hodně
v podstatě nikdo nevěděl způsob provedení
dneska se vždycky tají, protože to ví pár policajtů, kteří byli na místě
a ví to pachatel, takže tohle se zbytečně nerošiřuje
Na hospodské řeči se kriminalisté pochopitelně nemohou stoprocentně spoléhat
Po pražských lokálech se ale několik měsíců po vraždě povídalo
že zavražděná žena byla objevena do půl těla nahá
nohy měla roztažené a byla už krcena
Takové detaily mohl vědět pouze pachatel, pár policistů
a náhodný kolemdoucí, který tělo v křoví objevil
Kriminalistům se díky poctivému obcházení putek a štangastů
podařilo se hnat člověka, který povídačky šířil
Překvapený muž se ale dušoval, že drb pouze zaslechl
a velmi rychle si vzpomněl, kde a od koho
Od jistého člověka z řeporií
Zajímali jsme se o pána z řeporií
a dosly jsme k tomu, že on je evirovaný na psychiatrii
jako psychopát a agresor, což už vám něco značí
takže tam to vypadalo nadějně, že ten pachatel by mohl bejt on
až se ten pán sehnal, zase já jsem ho
sehnal, ale sehnalo někdo jiný, ten se přived
a říká jo, ale já jsem o to
mluvil, protože jsem seděl v jiný hospodě
někde na Smíchově a tam seděl nějakej hojer
a ten říkal, že měla vyhrnutou sukni
a že je ležela v takový a takový poloze
no ale, když to jemu z dnešního hlediska
já už bych tak pečlivý nebyl, jako byl ten tonda
třetí hospodský drb zase dal do plánu
a ano, sehnat nějakýho hojera
tam k tomu bylo, že to je sklenář ze Žišková
vyslechnout, prověřit, odebrat nějaký stopy
já bych šel tak maximálně do toho druhého
co o tom mluvila, už ne do třetího
to je vždy precizní, takže díky tomu došel k tomu hojerovi
a kdyby mi tenkrát někdo řekl
že má pět saristických vraž
nebo dokonce snad nekrosaristických vraž
tak já bych se bál projít i dát tu konvici na vařeč
abych to nenarušil, abych ho nějak neupoutal
to bych se bál, no takhle já věděl
o co jde, kdo to je, takže jsem k němu klidně přišel
a ptal jsem se o koliky jich zabil
a on zazmatkoval a řekl že hodně
takže to je jenom taková epizóda, co já mám společnýho s hojerem
jinak já s hojerem znovu říkám, nemám nic společnýho
nedělal jsem případ hojer, dělal to tady Marković s tym tondou
ty na to mají největší zásluhu
které Štočkovi nikdo oficiálně neuznal, jak sám kriminalista
po letech s nadzáskou přiznává, začalo odhalení sériového vraha
a kanibala Ladislava Hojera
ten se postupně přiznává ke čtyřem dalším vraždám a nejméně
18 znásilněním a pokusům o ně
do té doby nikogo nenapadlo, že by nevyjasněná úmrtí
ke kterým došlo mezi lety 1978 a 1981
mohl mít na svědomí jediný pachatel
případy spolu totiž na první pohled prakticky nesouvisely
během procesu navazuje vrah s vyšetřvatelem Jířím Markovičem
nebývale osobní vztah, z psychologického hlediska v kriminalistovi
vidí zřejmě autoritu otce, který mu od dětství chyběl
přizkoumání Hojerovi osobnosti vychází na jevo jeho špatný
až pohrdavý vztah k ženám
se o nich velmi vulgárně. Dokládá to i jeho věta
když se kokot postaví, rozum se mi zastaví.
Eroticky motivovaných vrašt bylo víc
říkám, že jich bylo moc, ale prostě v rámci celé republiky
tak jako jich bylo dost, dneska jich je míň třeba
jo, než jich bylo tehdy, no ale
tím jak on prostě postupně na jednou Markovičovi řek
já vám dám dárek
víte, já jsem tamhle udělal v Košicích holku u jezera
večer byla tam sama, chyc jsem jí
udělal jsem to a to, škrtil jsem, pak jsem jí hodil do vody
tak se volal do Košice, ano, my tady máme neznámej případ
mladá holka, utopená, vylovená
byla asi snad po roce dokonce
a skoro kostelní nález
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...