CCI, Studuj střední v USA

V podcastu věnovaném tématu mimoškolních aktivit se dozvíte informace o tom, jak vyplnit svůj volný čas při studiu na střední škole v USA. Tzv. "afterschool activites" jsou většinou plně organizovány právě danou střední školou a jejich výběr je opravdu pestrý. Od různých kroužků typu školní časopis, školní televize, šití, divadlo, fotografování, výroba šperků nebo třeba keramika až po široký výběr sportů jako je americký fotbal, hokej, fotbal, tenis aj. Být zapsán na určitý sport nebo kroužek není jen o tom, se v dané aktivitě zdokonalovat nebo se jí začít zcela od začátku učit, ale především o vytváření přátelských vztahů a kontaktů na celý život. V rámci kroužků, sportů se pak pořádají tzv. field trips,  a dotkneme se i tématu kapesného. 

What is CCI, Studuj střední v USA?

Podcast agentury CCI o studijních programech v zahraničí, CCI je spolehlivá rodinná agentura zajišťující studijní pobyty a jazykové kurzy v zahraničí již více než 20 let. Jana Rule, majitelka CCI, se rozpovídá o důležitých tématech spojených se studijními programy. V rámci série rozhovorů s autorkou Bárou Kobrovou, která je také bývalou studentkou, probere Jana jednotlivá témata, proč by studenti měli vycestovat, co je v zahraničí čeká, jaké země mohou navštívit a jaké příležitosti na vás, studenty, čekají. Témata jako hostitelské rodiny, fungování škol, mimoškolní aktivity ale i pravidla nebo náklady těchto programů zodpoví, věříme, většinu dotazů jak případným studentům, tak i jejich rodičům. Povídání je pak obohaceno o vlastní zkušenosti a zážitky Jany i Báry.
WEB: www.cci.cz
IG: @cci.cz
e-mail: jana@cci.cz

Autorka: Bára Kobrová ve spolupráci s CCI

Barbora Kobrová:

Vítejte u dalšího dílu ze série podcastu ve spolupráci s CEI. Moje jméno je Báracobrová a jsem bývalou studentkou jednoho ze studijních programů. Spolu se mnou vítám u Majitelku agentury Janu Jarole. Ahoj Jani.

Jana Rule:

Ahoj Bačo.

Barbora Kobrová:

V předešlé epizodě jsme rozebírali americké Střední školy, výběry předmětů a tak podobně. Dneska se podíváme více na mimoškolní aktivity, celkově sporty, ale I různé fiel trups, co to vlastně fiel trups jsou. V návaznosti na co se určitě ráda dotknu I tématu kapesného a uvidíme, co ještě dalšího nás napadne. Tak pojďme na to.

Jana Rule:

Já děkuji za úvodní slovo. Hlavním tématem, jak jsi zmiňovala, jsou teda mimoško aktivity. Ty jsou nedílnou součástí amerického života na střední škole a řekla bych přesně tak, jak náletí vidí a vnímají ty jednotlivé aktivity a ty akce v rámci filmů a seriálů. My to nazýváme mimoškonými aktivitami, ale paradoxně jsou to aktivity, které se dějí právě ve škole, a to

Barbora Kobrová:

je možná I jeden z těch hlavních dílů, tak jak to známe tady u nás?

Jana Rule:

Úplně určitě, u nás to jsou mimo školní aktivity, u nich to jsou eftersku Activity, což jsou po školní aktivity. A jedním z hlavních důvodů, proč ty aktivity jsou vlastně pořádány školou, jsou především ta vzdálenost, protože ty vzdálenosti ve Spojených státech jsou opravdu obrovské a nemělo by smysl pro studenta jet ze školy třeba 40 minut domů a se samostatně dopravovat na různorodé kroužky soukromě, což znamená, že úkolem té školy je vlastně vymyslet 10 program pro ty studenty v rámci té školy po té výuce. Ty jednotlivé aktivity, a zase to je moje dělení, jsou na takové dvě hlavní skupiny. Jsou to sportovní aktivity, kterým oni říkají takzvaně letrex a jsou to kroužky, takzvaně club, do kterých spadají různorodé aktivity přes divadlo, hru na různé hudební nástroje, sbor, fotografování, různé umělecké další směry, jako je třeba malování, ale práce s keramikou, výroba šperků, ale I třeba příprava ročen, školní televize nebo školní časopis. Letrec neboli ty sportovní aktivity se zase dělí na jednotlivé sezóny, na podzimní zimní a jarní, což znamená, že na každou tu sezónu ta škola vypíše určité sporty pro holky sporty pro kluky.

Jana Rule:

Myslím tím sporty typu tenis, spolébal, americký fotbal, kolikrát Lední hokej. Můžu měnit v průběhu? Samozřejmě musíš měnit, protože každý z těch sportů je vždycky vypsán jenom na tu jednu sezónu, není to tak, že by student začal hrát v září tenis a končil s tenissem v červnu. Takže většinou zrovna tenis je takzvaně jarní sport, takže když se zapíše na tenis, tak to funguje tak, že se začíná trénovat třeba v půlce února nebo koncem února a trénuje se do konce toho školního roku. Když už student zapíšena určitý sport, tak to znamená, že tréninky jsou většinou 4x až pětkrát v týdnu a po nějaké době, většinou to bývají třeba 4 6 týdnů, se pak I ta škola v závislosti na té výkonnosti, účastní různých turnajeů nebo závodů, takže ty studenti mají I příležitost vlastně se potkat I se sportovci a studenty z ostatních škol.

Barbora Kobrová:

Sportem, který je v Americe nejpopulárnějším, je americký fotbal a s tím roku v roce I Cherre Leding je reálné se pro studenta dostat I do tohohle toho prostředí?

Jana Rule:

Pro mě určitě, já navíc říkám, že kdo co nezkusí, tak nic nedostane, takže rozhodně to chce se účastnit na začátku školního roku nebo někdy to bývá I před začátkem školního roku tzv. Chiout, což je jakoby nábor na 10 daný sport nebo na tu danou aktivitu. Ohledněně COT si potřeba to řešit, případně dořešit 10 přílet s hostitelskou rodinou tak, aby 10 student 10 student, 10 creaut stihnul, protože většinou to bývá opravdu třeba I týden, někdy I více před začátkem toho školního roku. Ty sporty všeobecně hrají obrovskou roli v celém duchu té školy. A já pokud jenom trošičku 10 student v České republice se nějakému sportu věnuje, tak by za mě rozhodně na každou tu sezónu měl něco zkusit, měl by se něco naučit, protože to je to nejlepší povítko, kde si najít kamarády.

Barbora Kobrová:

Jsou sporty a spojené, s jakýmikoliv poplatky v rámci školy? Většina těch škol

Jana Rule:

dotuje tyto aktivity ze svých vlastních prostředků, ale může samozřejmě po studentech mít požadavek tzv. Registračního poplatku u většiny sportu, jako je třeba volejbal, tenis, basketbal, někde třeba to může být iatletika, Benbinton. To bývají poplatky řádově v desítkách dolarech, že to být 50 až 80 nebo 100 dolarů. Na oplátku 10 student od školy obdrží takovýto základní vybavení nebo dvě trička ponožky a třeba trenky nebo sukinku na tenis. Samozřejmostí je pak, že se na ty tréninky a na ty turnaje je samozřejmě chodí ve školním jakoby oblečení, oni tomu říkají klidně jako sportovní uniforma.

Jana Rule:

No ale pak jsou I sporty typu letní hokej, lyžování a Golf, kdy I ta samotná škola musí využívat ne svých vlastních prostor, ale najímá si třeba hokejovou arénu nebo ty studenti musí platit lyžařským blekům za skipas. A pak samozřejmě ty poplatky jsou ve větším měřítku. Nedokážu říct, protože každý rok to je I v závislosti toho, co ta škola zrovna domluvila za podmínky, ale řádově za tyto tři sporty ty poplatky bývají řádově kolem třeba tisíci dolarů.

Barbora Kobrová:

Pojďme ke Club. Nejsem třeba jeden ze studentů, který je úplně sportovně založený. Jsem spíš založená řekněme kreativně, tak jaké vyžití na mě čeká na americké střední škole?

Jana Rule:

No, tam bych řekla, že se můžeš vyřádit ještě mnohem širršim pole působnosti. Spousta škol nabízí nejenom různorodý hudební kroužky, ať už to je hra ve sboru nebo na hudební nástroj nebo v kapele. Pak samozřejmě různé výtvarné kroužky, jako je malování, sochařství, práce s hlínou, šperkařství, fotografování, ale I třeba kroužky jako je robotika nebo V minulých dílech jsme také zmiňovali tvoji účast na divadle nebo drama club. Bývá to velkou kapitolou pro nejenom zahraniční studenty, ale pro ty americké studenty, protože připravují dvakrát nebo třikrát do roka různá představení. Součástí hodně škol bývá I velké divadlo.

Jana Rule:

Já co jsem chodila do školy, tak mi připravovali taneční představení dvakrát do roka a na každé to představení přišlo přes 600 diváků. Takže I to je součástí té americké kultury a je to to nejdůležitější pro toho studenta, aby se jakýmkoliv způsobem začlennil do jakýchkoliv aktivit, které ta škola nabízí.

Barbora Kobrová:

A tady zase, když se zeptám na ty poplatky, předpokládám, že je to znovu něco, co je v rámci té školy, ale můžou přijít

Jana Rule:

na řadu takzvané filtt trups. Můžeš to trošičku přiblížit? Fel trups jsou jako školní výlety, můžou být spojeny s předměty, ale můžou být také spojeny samozřejmě s mimoškolníma aktivitami. Pominuly výlety anebo výjezdy sportovního charakteru, které jsou spojeny většinu s nějakým turnajejem nebo se zápasem. Tak filtp jsou spojeny s uměleckými aktivitami, třeba v rámci toho divadla nebo v rámci třeba nějakého koncertu.

Jana Rule:

Znamená to, že škola dá do kupy určitou skupinu studentů s dozorem, s vyučujícími a buďto jedou autobusem nebo existují I delší filtry, kde se třeba na tři nebo čtyři dny někam letí. Součástí toho výletu je nejenom třeba poznání divadelníchního představení, ale I třeba návštěva nějakých památek nebo muzeí. Mě teďka napadá návštěva New York Sidy. Hodně často se tak děje.

Barbora Kobrová:

Tam jsme byli konkrétně my a právě v rámci DüJama class jsme chodili po různých představních nabodwiw. Takže jsem tam byla například na Mary Popan a nějaké další, které bylo takové, ne už ta komerčního rázu. Nicméně velmi zajímavé, pokaždé to bylo v jiném divadelním prostoru, takže to byla skvělá zkušenost. A potom jsme měli I možnost nacvičovat chirgrafii z chirgrafii z jednoho právě z muzikálu, který se na Brodway hrál. Takže rozhodně I za mě velký doporučení se kamkoliv zapojit, protože z toho jsou potom obrovské zážitky.

Jana Rule:

Tak já teda zdůrazním nejenom ty zážitky, ale pokud si student chce vytvořit ty vztahy, tak během toho školního výukového dne to jde velice těžko, protože ty hodiny jsou opravdu naskládány na těsno a ty přestávky jsou velice krátké, takže za mě je tou nejdůležitější aktivitou už od prvopočátku školního roku se zapojit co nejvíce do těch mimoškolních aktivit, ať už to jsou kroužky nebo to jsou sporty, co nejvíce času trávit s tou mládeží právě v rámci těch nabízených aktivit ve škole a snažit se co nejvíc začlenit do toho kolektivu tam.

Barbora Kobrová:

Pojďme ještě krátce k aktivitám, které organizuje škola, řekněme, pro všechny studenty a tady narážím na homecoming plesy, případně potom ples k zakončení toho daného školního roku. Je to běžné na každé z přední škole?

Jana Rule:

Řekla bych, že ano, je I spousta jiných plesů, se kterými já osobně jsem nepřišla do styku, když jsem byla ve druháku. Je hodně škol, které pořádají I různé jiné aktivity, ať už dobrovolnického charakteru, třeba dvakrát třikrát do roka v rámci Díkuvzdání nebo v rámci jiných I svátku, takže ta škola se opravdu snaží zapojit všechny ty studenty do co nejvíce aktivit ať už společenského charakteru, jak jsi říkala ty plesy, I když to jsou plesy, které vypadají absolutně jinak, než pod čím si my, představíme plesy, ale je I spousta tzv. Fandřiseing aktivit, což upozorňují na to, že v momentě student třeba nemá finanční možnosti zaplatit si třeba 10 1000 dolarový poplatek za lyžování nebo za letní hokej, tak každá z těch škol nabízí možnost vlastně zapojení se do nějakých aktivit, pracovních aktivit v rámci té školy, ať už to je pomoc knihovně nebo je to třeba příprava různých prezentací třeba o České republice v tom daném districtu na základní škole. A tohle všechno je považováno za tzv. Dobrovolnickou činnost.

Jana Rule:

A díky té dobrovolnické činnosti si student vydělá na svůj účet ve škole peníze, a tím může zadutovat vlastně 10 poplatek za ty jednotlivé sporty. Je to dělané tak, aby nebyly zvýňování děti z finančně přijatelnějších podmínek. A aby si opravdu ty mimoškolní aktivity mohli dovolit všichni najednou.

Barbora Kobrová:

Zmiňuje finanční možnosti, a to se dotýká I tématu kapesného. Předpokládám a pamatuji si, že kapesné je nedílnou součástí toho měsíčního fungování, tak na co všechno student kapesné používá? A co je podle tebe takové optimální doporučení, co se týká té výše kapesného?

Jana Rule:

Já osobně doporučuji částku kolem 300 dolarů s tím, že by student I rodič měl počítat 10 měsíců krát 300 dolarů a na první a poslední měsíc ještě jednou tolik. Stejně tak jako u nás v Čechách, tak I začátek I konec školního roku je spojen s výdaje. Navíc ty výdaje, o které si platí sám student, je především mobilní telefon, kdy v té dané lokalitě hostitelská rodina pomůže si najít toho správného operátora. Většinou student si zaplatí tady v hodnotě řádově 4060 dolarů na Měsíc a je zcela na zodpovědnosti toho studenta, aby si každý měsíc tu úhradu sám udělal a aby si hlídal to, že má funkční mobilní telefon. Takže to je jedna částka.

Jana Rule:

Další částkou jsou školní obědy. Školní obědy jsou hrazené zcela z kapesného toho studenta. Je teda pravda, že ještě stále více než polovina škol díky covidovým opatřením nabízí neustále 3 až 5 dolarů je potřeba každý den počítat s tím, že ve škole si student kupuje oběd. Pokud si ve škole nechce kupovat oběd, tak se může domluvit s hostitelskou rodinou a 10 oběd si může připravit z domu a může si ho ohřát ve škole. Zbývající věci jsou samozřejmě náležitosti osobní hygieny, oblečení, to když student chce jet s kamarády do kina, když jdou společně na oběd nebo si něco koupit k jídlu, když chce student střem nadstandardní potraviny domů.

Jana Rule:

Nemyslím tím potraviny běžného charakteru, ale ale pokud někdo řekne, že v rámci hostiské rodiny nevyhovuje slunečníový olej, ale chce třeba jenom olivový olej, tak je povinností toho studenta si tyto drobnosti případně dokoupit nebo se domluvit s rodinou, jakým způsobem bude v rámci té rodiny fungovat. Všechno je opět o komunikaci, takže budu se těšit před dalším povídání.

Barbora Kobrová:

Děkuju a já. Mějte krásný den.